Ta báseň mě provází celý život

30. 01. 2017 12:07:53
"Do recitace se musíš úplně položit, tak jako kdybys to sama prožívala", radila mi učitelka, ta z nejmilejších.

Právě proběhla školní recitační soutěž a já byla vyslána do okresního kola. Psala se sedmdesátá léta.

"Vyber si sama báseň, která se ti bude líbit, nechám to na tobě. Stoupni si před zrcadlo, nebo ještě lépe před domácí publikum a nauč se ji", pravila moje laskavá učitelka. A já začala shánět báseň.

"Víš, mami, chtěla bych něco jinýho, než se dá najít v čítankách, něco, čím bych oslovila posluchače". Tehdy maminka vylovila z knihovny Básnický almanach a obě jsme se shodně zastavily u básně "Dívce, jež byla příliš sama". Už ten název mě zaujal, o obsahu ani nemluvě. Nadšeně jsem pročítala tuto vojákovu zpověď své dívce a občas se mi i sevřelo lítostí srdce nad nenaplněnou láskou.

"Mami, to je ono, tohle chci přednášet" a hned jsem se taky dala do zkoušení. Básničku jsem si krasopisně opsala do mého deníčku s verši a dbala na rady učitelky i maminky. Porotou mi byla má rodina, takže tréma se žádná nedostavila. Oporou a velkým rádcem byl pro mě i švagr, velký milovník literatury. "Jitko, tuhle pasáž musíš zdůraznit, poslouchej mě, - ono je dobré, když tak člověk pozná, s kým měl tu čest a hlavně když to pozná včas-, začal recitovat a já mu musela dát za pravdu. Do pozdního večera jsem několikrát opakovala tuto část, až se mi v hlavě načisto usadila.

Druhý den jsem byla vyzvána paní učitelkou, abych přednesla před celou třídou, co za báseň jsem si vybrala. Trému jsem zpočátku měla, ale po prvních slovech jsem ji hodila za hlavu. Když báseň dozněla, chvíli bylo naprosté ticho a pak se ozval mohutný potlesk. Dokonce se mi zdálo, že v některých dívčích očích se zatřpytily slzy, lehce i u paní učitelky.

"To musíš vyhrát, Jitko", povzbuzovaly mě děcka. A tak jsem plna energie radostně odjela do okresního města, soutěžit o postup do kraje. Sál byl plný omladiny odevšad. Všichni si předříkávali tu svou báseň, převážně budovatelského charakteru a o mě se pomalu a jistě pokoušela tréma z tolika lidí. Přece něco jiného, jak ve třídě. Ale stále mi znělo v uších, "Jitko, to dáš, věř si" a tak jsem po dlouhých hodinách stanula před porotou.

"Jsme zvědaví, co jste si pro nás připravila, spusťte", zaznělo odkudsi z poroty. A já začala.

Pavel Kohout...Dívce, jež byla příliš sama...Vtom to v porotě lehce zašumělo a zahlédla jsem jejich vzájemné pohledy, ale toho jsem nedbala a spustila přednes jako o život. Velký potlesk spíš přihlížejících, než poroty, mě trošku vyvedl z míry, ale spíš pak pronesená slova jednoho z nich.

"Máme dojem, že jste příliš mladá na takové téma, uvidíme, dáme vám vědět". V sále to nesouhlasně zašumělo a všichni mi gratulovali k tomuto výběru. Když jsem o chvíli později procházela kolem šaten porotců, zaslechla jsem hovor.

"Ta malá černovlasá to ale dost dobře přednesla, to se musí nechat" a druhý hlas oponoval. "Ale ten autor, kdo jí ho sakra poradil, holce nešťastný!" V tu chvíli mi bylo do breku. Ale to by se jistě nelíbilo děckám ze třídy, paní učitelce, natož mamince. Neřešila jsem kontroverzního autora, o kterém jsem nemohla tehdy pranic vědět a bylo mi to srdečně jedno. Šlo mi o báseň, která oslovila veřejnost a možná dala ponaučení tolika mladým lidem kolem mne.

Hrdě jsem odkráčela z budovy, s diplomem a poděkováním o vzorné účasti. Do kraje ani nikam jinam jsem samozřejmě nepostoupila. Nebyla by ani chuť, ani čas. Měla jsem plno práce s opisováním básničky mnoha spolužákům ve škole. Tehdy nebyly počítače, tak přes kopírák, dalo to pěknou práci, ale vzájemná radost, to byla moje největší výhra!

Báseň se mi vryla do paměti a dodnes z ní čerpám. Vždyť pasáž "ono je dobré, když tak člověk pozná, s kým měl tu čest a hlavně když to pozná včas", byla vlastně nadčasová a platí i dnes.

Autor: Jitka Štanclová | pondělí 30.1.2017 12:07 | karma článku: 21.90 | přečteno: 919x

Další články blogera

Jitka Štanclová

Smích jak rozsypané korálky

Co je štěstí? Já vím, že leckdo si vzpomene na známý úryvek z filmu, že "muška jenom zlatá!" Ale každý to má jinak a po svém. Každopádně jedno je jisté, že zítra 20.3. se slaví Světový den štěstí.

19.3.2024 v 20:48 | Karma článku: 21.35 | Přečteno: 264 | Diskuse

Jitka Štanclová

Paměť já mám jako slon, paní doktorko!

"Paní Štanclová, výsledky preventivky jsou dobrý, sestřička vám ještě udělá malý testík, jak jste na tom s pamětí", ukončila prohlídku moje milá ošetřující.

6.3.2024 v 19:45 | Karma článku: 32.13 | Přečteno: 2143 | Diskuse

Jitka Štanclová

Pračka jako Titanik

Technika je technika a občas selže, jako všechno na světě. I já se o tom přesvědčila, proto se už nikdy nestane, že ji nechám bez dozoru.

1.3.2024 v 20:43 | Karma článku: 23.37 | Přečteno: 444 | Diskuse

Jitka Štanclová

Byla jsem jen obyčejná kuchařka, uklízečka.

Tak co, holky seniorky. Půjdem jim v tom školství nějak helfnout, co říkáte? Jaká by to byla škola bez nás všech kuchařek, školníků a uklízeček?

19.2.2024 v 20:20 | Karma článku: 36.07 | Přečteno: 1105 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

USA Georgia vs. Česká Republika

Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?

28.3.2024 v 16:20 | Karma článku: 12.14 | Přečteno: 141 | Diskuse

Jana Melišová

Nemáte nejaké drobné?

Chcel by som si kúpiť jedlo, nepomôžete mi nejakými drobnými? Otázka, pri ktorej sa mnohí tvária, že nepočujú, prípadne od dotyčného odvracajú zrak, keďže najčastejšie sa ju pýtajú ľudia bez domova nevábneho výzoru.

28.3.2024 v 12:53 | Karma článku: 23.45 | Přečteno: 305 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 8.29 | Přečteno: 169 |

Ivana Dianová

Billa šok

Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.

26.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 41.12 | Přečteno: 9158 | Diskuse

Lenka Prokopová

Oslava narozenin

V dávné době mého mládí se slavily narozeniny s dortem, svíčkami, babičkami, dědečky, strýčky a pratetami z třetího kolena. V dnešní době se slaví narozeninová párty hlavně s dalšími dětičkami.

25.3.2024 v 22:12 | Karma článku: 18.44 | Přečteno: 427 | Diskuse
Počet článků 654 Celková karma 27.27 Průměrná čtenost 890
Jsem obyčejná ženská, která chce svým psaním potěšit, naladit a někdy i rozesmát.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...