Nerada cokoliv plánuji. Ale toto přišlo prostě naráz, bez upozornění. Leckdo si pomyslí, zase nějaká ukřivděná důchodkyně, která pořád naříká a přitom se válí v Alpách.
Ale nesuďme nikdy nikoho předem, ono se to mnohdy nevyplácí.
Ten prvotní signál přišel v noci ze čtvrtka na pátek. Místo krásných romantických snů, mě probudila ostrá bolest na mandlích. A když jsem pak chtěla vstát, zamotal se mi celý svět a mně bylo jasný, že něco není v pořádku.
"Jo, děvče", řekla jsem si sama pro sebe, "všude řádila chřipka a různý choroby, jen u nás prostě nic. A to by asi nebylo spravedlivý, rýmičku nemáš, tak nezoufej a trp, hlavně potichu!"
Rýma se opravdu nekonala, ale i to ostatní stálo za to. Jsem však ze staré školy, safra něco vydržím, i proto jsem odmítala nabízené rozpustné a jisto jistě zaručené přípravky, kdy jen po přečtení příbalového letáku, se mi udělalo pěkně šoufl.
Tak tudy cesta nepovede, holka. Jen si vzpomeň na mamku, vždycky zachovala chladnou hlavu ve všech situacích a hlavně zdravý rozum. Léčila všechny naše neduhy, prdíky, rozbitá kolena vším, co rostlo v okolí, raději přímo na zahrádce. A nebo jen cenově dostupné věci z drogerie, či lékárny.
Tak jsem popadla cibuli, nakrájela ji na jemno, smíchala s medem a po lžičce užívám už od pátku. Nezbytnou součástí a kamarádkou od narození, nám však vždycky stála bok po bohu Alpa. Odjakživa! Jak bych na ni v tom rozpoložení mohla zapomenout!
Alpa mě nikdy nezklamala, tedy jen jednou, ale to byla jenom moje chyba. To když jsem na radu maminky nanesla na bolavý krk šátek namočený v Alpě, na ten dala mikrotenový sáček, ale to vše mělo být jen chvíli, a já při tom všem prostě usnula. Následky byly bolestivé, krk se zapařil až moc a spálená kůže bolela, jako čert!
A tak se Alpička od pátku usídlila v mém příbytku. Potírám si s ní celé tělo, rozprašovačem odháním přítomné bacily odevšad, i z lůžka. Dělám zábaly krku, ale už opatrněji. Inu, spotřebovala jsem jí už dost.
Během mého prodlouženého víkendu jsem tedy musela odmítnout dvě pozvání na výlet a pak jen tiše zavzlykala do peřin.
"Ty se tady válíš a potíš v Alpách a holky zatím pořádají další bezva tvarůžkový babinec a výlet bůhvíkam. I do ZOO jsi mohla jet!"
Ale přitom bezpečně vím, že jaro teprve nakukuje a ty moje Alpy, mě brzy vyléčí!
Moje zátiší s Alpami
