Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Špekáčky na Taiwanu

19. 05. 2017 20:25:17
Konečně jaro, teplo, příroda přímo vybízí k posezení u ohýnku, dát si nějakou dobrou mňamku. Mě odjakživa lákaly obyčejné, ale poctivé špekáčky.

Možná je s tím i spojená vzpomínka na dětství, kdy na nějaké grilování nebylo ani pomyšlení, ale vždycky bylo na dosah trocha dřeva, kus "točeňáku", nebo voňavé špekáčky. Býval to neskutečný zážitek, když oheň zapraskal a až byl tak akorát, nastal čas opékat. K tomu posloužil klacek ze stromu, špekáčky se na něj napíchly a už se jen čekalo, až se budou "šklebit", nebo-li jejich naříznutí se začalo opékáním pěkně rozevírat. Balada i po těch letech!

A to lepkavé, mastné, začouzené, ale nesmírně dobré, ve mě prostě přetrvává dodnes. Už léta nelením třeba sama se psem zajít na zahradu, udělat ohýnek a jen tak se zahledět do toho žáru a vzpomínat. Ale když je společnost, je to jistě lepší.

Už je to dost let, kdy jsme s kamarádkou taky dostaly nutkání a bez většího přemýšlení se rychle rozhodly, že jdeme dělat oheň. Špekáčky, i klobásky byly po ruce, vše potřebné k jídlu i pití se naložilo na kolo a frčely jsme na naši zahradu. Ale jeden problém přece nastal. Bylo čerstvě po dešti a všechno dřevo bylo mokré. Co teď? Chuť na ten opečený zázrak byla tím větší. V tom jsem dostala nápad.

"Mirko, mám řešení", mrkla jsem spiklenecky na kamarádku. Důležitě až tajemně jsem odemkla boudu, v níž byl uskladněn různý materiál, mimo jiné i krásné laťky, které muž schovával pro případ nějakého využití.

"Pár jich šlohnu, on to nepozná, aspoň na rozhoření ohně", vysvětlovala jsem kajícně Mirce, které to bylo celkem jedno. A už jsem rychle přidávala desky na ohniště. Bylo načase, nastávala už tma. Ohýnek se neuvěřitelně rychle rozhořel, žár sílil čím dál víc, tak jsme nemeškaly a honem nad něj přiložily připravené klacky se špekáčkama. Byla to neuvěřitelná síla, pochvalovaly jsme si, že jsou uzeniny tak rychle hotové a my můžeme začít hodovat.

"Ty, Jitko, nesmrdí to nějak divně?" zeptala se po chvíli Mirka. Je pravda, že jsem měla zrovna taky takový pocit, ta chuť rozhodně nepřipomínala dětství.

"Co to vlastně bylo za desky?" vyzvídala dál. Pak podala baterku, vzala jednu tu fošnu a četla.

"Made in Taiwan. Ty jo, kdoví co to je za sračky a my na tom opíkáme", zděsily jsme se už obě. A tak nezbývalo, než se manželovi přiznat. Volala jsem mu ještě ten večer a popsala naše dobrodružství.

"Ty máš ale nápady" smál se do telefonu. "V tom bednění k nám chodí zboží z Taiwanu a ty desky jsou samozřejmě napuštěný, proto tak "fajrovaly". V tom měl pravdu, žár to teda byl! Ještě, že jsme ten očouzený zázrak včas dezinfikovaly čistou, poctivou, moravskou slivovičkou! Dodnes mě však kamarádka i manžel škádlí. "Tak co, nepůjdem si opéct špekáčky na Taiwanu?"

Ale další opékání se už vždycky dařilo

Autor: Jitka Štanclová | pátek 19.5.2017 20:25 | karma článku: 19.60 | přečteno: 529x

Další články blogera

Jitka Štanclová

To vše přinesl máj...

...A zdaleka to není vše. Květen se teprve přehoupl přes polovinu a jistě nastanou dny plné překvapení.

17.5.2017 v 13:39 | Karma článku: 16.31 | Přečteno: 279 | Diskuse

Jitka Štanclová

Bože, vždyť já tu reklamu vlastně miluju!

Pořád na ni nadáváme, suchou nit na ni nenecháme a přitom je tak užitečná,... jen na to přijít včas. A já na to přišla.

13.5.2017 v 20:51 | Karma článku: 33.06 | Přečteno: 2309 | Diskuse

Jitka Štanclová

Na ten sraz blogerů jsem prostě musela vyrazit...

...ale pořád jsem váhala. Kdopak asi bude zvědavej na tetinu z Moravy? Pak mé druhé já zavelelo. "Musíš, když už ses ocitla v té desítce!" A tak jsem jela.

7.5.2017 v 12:54 | Karma článku: 23.32 | Přečteno: 859 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tomášek

Pozdrav z Bledu

Jsa v domácí léčbě, probírám se starými – převážně rodinnými pohlednicemi a tentokrát mě zaujala především rubová čili korespondenční strana. Nalezl jsem zde třeba korespondenci z První Světové války.

26.5.2017 v 23:29 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jan Pražák

Zrádnost obřího poprsí

Těsně po střední škole před započetím dalšího vzdělávacího procesu jsme podstoupili takzvanou letní aktivitu. Tehdy to bylo zvykem a já se svými třemi budoucími spolužáky „narukoval“ na jakési pražské staveniště.

26.5.2017 v 21:39 | Karma článku: 14.51 | Přečteno: 491 | Diskuse

Karel Trčálek

Bacha na chlupatý ocas!

Chlupatý ocas mají, například, vlci. Ale vlci nejsou sami. Chlupatý ocas mají i čerti. Ti ho mají především. Bacha na to!

26.5.2017 v 17:47 | Karma článku: 8.90 | Přečteno: 294 | Diskuse

Milan Šupa

Světovláda! Fikce nebo realita?

Téměř vše, co k nám dnes přichází z televize, z novin, z internetu, z rozhlasu, z knih a časopisů je účelově zaměřené na duševní degradaci člověka! Jde o cílenou propagandu, jejímž účelem je vytvoření povrchní a nemyslící bytosti.

26.5.2017 v 15:15 | Karma článku: 23.27 | Přečteno: 599 | Diskuse

Olga Pavlíková

Vývoz zbraní z ČR kamkoliv

Z Amnesty International mi docházejí zprávy o různých aktivitách této společnosti, jejich výzvu k zamezení vývozů zbraní považuji za natolik závažnou, že se o ni v tomto blogu podělím.

26.5.2017 v 11:51 | Karma článku: 11.78 | Přečteno: 390 | Diskuse
Počet článků 352 Celková karma 20.36 Průměrná čtenost 848
Jsem obyčejná ženská, která chce svým psaním potěšit, naladit a někdy i rozesmát.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.