Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na bouřku už nejsem sama!

30. 05. 2017 19:38:18
"Ty seš ale strašpytel", slýchávala jsem už od raného dětství, kdykoliv venku zahřmělo a já pádila domů, do bezpečí.

Tak takhle jsem si to bezpečí aspoň představovala, protože náš barák měl tuze silné stěny, které chránily zuřící bouřky. A pak tady byla maminčina bezpečná náruč, která mě uložila do postele, zakryla duchnou až po bradu a tvrdila, že tohle je ta nejspolehlivější obrana. Tu duchnu jsem však raději přehodila ještě výš, co kdyby...

Dodnes nezapomenu na bouřku, která nás tři děvčata zastihla v lese na borůvkách. Promočeni až na kůži jsme raději odhodily plechové konvičky i s borůvkami opodál a zalehly do příkopu. Rozzuřené nebe nad námi si ten den opravdu užívalo a my se modlily čím dál hlasitěji a dokonce těm modlitbám uvěřily. Přežily jsme.

Po mnoha letech jsem zakotvila už se svou rodinou v domku zvaném "papírák", tedy okál. Byla jsem nadšená, nový byt, příroda kolem. To vše mi vydrželo do první bouřky. Už první kapky mě vyděsily, protože ve starém bytě nebylo nikdy nic slyšet. A když se nad naším papírákem střetly tři bouřky najednou, myslela jsem, že uteču. Ale na ten strach jsem nebyla sama! I když manžel s našimi syny nadšeně vyhlíželi z okna a komentovali každičkou ránu, i blesky, já s naším psem Juniorem, který se klepal strachy snad víc, než já, raději zabrala bezpečné místo na WC. Bez okna, s dlaněmi na uších, to celkem ušlo.

Ale když Junior postupně ztrácel sluch i zrak, bylo mu pak šumafuk, že se právě venku žení všichni čerti a já na tu bouřkovou hrůzu byla zase sama. Navíc, když byli synové i manžel přes týden ve světě, zažívala jsem krušné chvíle. Ale zase jsem si poradila. Seběhla jsem po schodech dolů, k sousedům. Náš soused se svou paní už měli zapálenou svíčku a vsázeli se.

"Tak co myslíš, přiletí ta naše sousedová, nebo ne?" ani se nemuseli vsázet, už dupot po schodech jasně dával vědět, že letím.

"Á, sousedka už je tady, vy jste ale posera", vždycky nezapomněl komentovat soused můj úlet, ale byl rád, že poklábosíme při svíčkách. Soused i pes Junior už se usmívají nad mým počínáním z nebeských výšin.

Ale dnes k nám opět přišly první májové bouřky. Zdaleka už to tak neprožívám, jako kdysi, až mi to připomněl pes Rexík. Hned při prvním zahřmění se vztyčil, zvedl uši a začal zděšeně pobíhat. Že se bojí bouřky, jsem ani nemohla vědět, do Vánoc byl v kotci na zahradě, až teď mi vlastně došlo, co tam při bouřce prožíval.

"Tak to je pro mne novinka, že se bojíš, tak vítej do klubu, hrdino, zase mám pro strach uděláno, budeš mým parťákem," pohladila jsem ho konejšivě po hlavě a on mi vše opětoval láskyplným přitulením.

Tak vidíš paničko, už jsme na ten strach dva

Autor: Jitka Štanclová | úterý 30.5.2017 19:38 | karma článku: 19.16 | přečteno: 390x

Další články blogera

Jitka Štanclová

Děcka, hybaj do kanafasu!

Nebo taky "do cích, na kutě, do peřin". Všechny výrazy směřovaly do míst, kam se nám, děckám, ale vůbec nechtělo.

24.9.2017 v 20:05 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 304 | Diskuse

Jitka Štanclová

Děcka, hybaj na pole!

Už když jsem přicházela ze školy k domovu, vsázela jsem se sama se sebou, zda tam bude ten vzkaz ležet.

21.9.2017 v 15:25 | Karma článku: 28.38 | Přečteno: 745 | Diskuse

Jitka Štanclová

Kde jste, blogeři houbaři?

Vypněte televizi, zujte papuče a hurá na kotrče! I když za krk prší, bude klídek v duši. Přesně tak jsem to udělala i já...

17.9.2017 v 13:36 | Karma článku: 24.99 | Přečteno: 631 | Diskuse

Jitka Štanclová

Děcka, pojďte na kadlátky!

Stačilo párkrát zahvízdnout pod okny a to byl signál, že se výprava z našeho baráku zase někam chystá.

14.9.2017 v 19:18 | Karma článku: 20.65 | Přečteno: 478 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Stanislav Jonák

Nůžky a obvaz jsou stejně důležité jako brzdy, aneb proč STK nedává smysl

Jednou za čas musí auto na STK. Na základě toho se rozhodne, zda můžete i nadále jezdit na silnicích nebo ne. Technický stav má ale stejnou váhu jako jeden obvaz v lékárničce.

25.9.2017 v 22:44 | Karma článku: 15.92 | Přečteno: 322 | Diskuse

Jana Slaninová

Manžel mě dneska pohřbil

"Ženo, mě se zdálo, že jsi měla blogerskej pohřeb." oči jsem měla navrch hlavy a asi i blbě slyšim. "Cooooo?! Co to meleš?!" "No. Úplně normálně jsi si lehla na Staromáku na lavičku, usnula a umřela. No neni to hezký?"

25.9.2017 v 21:39 | Karma článku: 8.38 | Přečteno: 250 | Diskuse

Libuse Palkova

Mimomanželské vztahy

Jak jsme probrali v předchozím blogu, ne každé manželství se musí vydařit. A to každý pak řeší po svém. Někdo drasticky rozvodem, jiný si pořídí milence či milenku, zkrátka každý má svůj recept, jak přežít a vydržet.

25.9.2017 v 20:26 | Karma článku: 9.16 | Přečteno: 662 | Diskuse

Jan Pražák

Proč má obyčejná rýmička na nás muže tak zničující účinky

„Ten můj má už zase smrtelnou mužskou nemoc na sedum písmen. Celej víkend proležel na gauči, smrkal, prskal, skučel a chtěl po mně, abych ho krom veškerý práce na domácnosti pořád obskakovala.“

25.9.2017 v 20:01 | Karma článku: 17.62 | Přečteno: 454 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Karlštejn po 30 letech

Majestátní hrad Karlštejn pamatuje mnoho, gotickou výstavbu, renesanční dostavbu, rozsáhlou rekonstrukci architekta Josefa Mockera v 19. století.

25.9.2017 v 13:34 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 423 | Diskuse
Počet článků 383 Celková karma 22.32 Průměrná čtenost 853
Jsem obyčejná ženská, která chce svým psaním potěšit, naladit a někdy i rozesmát.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.