Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Intuice, předtuchy, vize.

13. 07. 2017 21:37:12
Někde jsem četla, že tohle všechno dostal do vínku každý člověk. Takový šestý smysl, který však každý nerozpozná. Ať se to nazývá jak chce, faktem je, že jsem sama mnohdy zažila situace až nepochopitelné.

V mém raném školním věku jsem asi třikrát pocítila silnou přítomnost našeho bratra, který zrovna vojančil v daleké Aši. Pokaždé se brácha objevil ve dveřích a ostatní rodina mě podezřívala, že jsme se snad předem domluvili. Když však začal Mirek líčit dobrodružný průběh své cesty a já ho několikrát jen tak doplnila, zůstal němě zírat i on. "Ségra, jak toto víš?" Nevěděla jsem, prostě mi to šlo samo z úst.

Jako učenka Jednoty, jsem pak "zásobovala" svými sny děvčata, která už na mě čekala před prodejnou. "Tak co, Jitko, nepřijde kontrola, nebo instruktor", ptávaly se dychtivě. Kupodivu mé sny vždycky vyšly a já jsem z toho měla spíš legraci, ale nikdy jsem nepodváděla.

Když jsme se pak s rodinou odstěhovali sem na venkov, "spojení na dálku" s rodinou bylo intenzivnější. Předtuchy nejen ve snech byly čím dál častější. Jednou se mi zdál naprosto živý sen. S ostatními sestrami jsme seděli na mezi plné květin a zdálky k nám přicházel náš otec a smutně k nám promluvil. "Tož, cérky, jdu sa s váma rozlúčit, už nastal můj čas". Ozvala jsem se první já. "Ale tati, co to mluvíš, sedni si k nám, řekneš nám něco hezkého."

V tom jsem se probudila, celá zpocená se vzpřímila na posteli, až se vzbudil i manžel. Hned jsem mu líčila svůj sen, pohlédla na hodiny, bylo půl třetí ráno. Na druhý den jsem měla všelijaké myšlenky, ale telefon tehdy nebyl, abych někam zavolala. Vše se vyřešilo hned v poledne, kdy k nám přijela neteř.

"Ani nemusíš nic říkat, taťka v noci umřel, že?", hlesla jsem směrem k ní a ta jen překvapeně dodala. "Ano, o půl třetí ráno".

V mém životě bylo podobných situací ještě mnoho. Zvlášť, když synové odešli z domu na studie. Při každém telefonátu se mě už se smíchem ptali, jestli jsem to věděla předem. Toho mladšího, jsem překvapila naposled předevčírem. Opět se mi skoro k ránu zdál sen, jako živý. V něm mi volal právě on.

"Mami, mám prosbu, měl by mi přijít balík, budeš mít u sebe 1800 korun na zaplacení?" Přitakala jsem, že v tom nebude problém.

Přišlo ráno, sotva jsem dopíjela své ranní kafe, ozval se telefon. Kdo jiný, než syn Tomáš, který se jinak ozývá tak málo a stejná prosba, jako ve snu. Jen jsem se s úsměvem zeptala.

"A platí se něco za ten balík?"

"Myslím, že ne, ale když tak ti ještě zavolám".

Taky, že zavolal.

"Mami, přece se jen něco platí, 180 korun." To jsem se už začala smát nahlas.

"Tome, věříš, že se mi to zdálo, ale byl jsi v tom snu dražší!"

"Mami, věřím, už tě nějakej ten pátek znám".

A já zase v tomto pozdním věku stále věřím, že to přece někdy musí vyjít! Když už jsem v tomto snu "ušetřila" tolik peněz, snad mě ta moje intuice konečně navede na ta správná čísla, třeba do sportky.

Nevěříte? Věřte! :-)

Autor: Jitka Štanclová | čtvrtek 13.7.2017 21:37 | karma článku: 24.51 | přečteno: 694x

Další články blogera

Jitka Štanclová

Ještě musím skočit do muzea!

Při návštěvě jarmarku, jsem tohle zajímavé, krásné místo přece nemohla vynechat. A bylo opravdu nač koukat.

18.7.2017 v 8:35 | Karma článku: 15.35 | Přečteno: 280 | Diskuse

Jitka Štanclová

Přes kopec na jarmark

"Pojeď se mnou na jarmark, bude se ti to líbit, je to jen přes kopec", volala na mě kamarádka. A já neváhala, do Horního Smržova (okres Blansko) se s ní vydala.

17.7.2017 v 14:58 | Karma článku: 18.93 | Přečteno: 366 | Diskuse

Jitka Štanclová

Prosím vás, může mi někdo pomoct?

Ten den bylo vedro k padnutí, přesně takové, že než pověsíte druhou ponožku, ta první vám zaručeně uschne pod rukama. A mě čekala úmorná cesta do města.

8.7.2017 v 20:34 | Karma článku: 27.96 | Přečteno: 1144 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Daniela Bulířová

Jak uskutečnit své sny

Jak přijít na to, co vlastně od života chci? Jak najít odpověď na otázku, kterým směrem se vydat pokud zrovna stojím na rozcestí osudu?

25.7.2017 v 8:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 80 | Diskuse

Aneta Nováková

Prostituce? Snadná práce!

Ty holky se nemají vůbec špatně. Jezdí si za vydělané peníze na dovolené, kupují značkové oblečení, šperky a užívají života plnými doušky.

24.7.2017 v 19:00 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 985 | Diskuse

Ivana Dianová

Sviňucha

Nejdřív jsem si ji prohlížela z dálky, no, ze tří metrů, upřesním, a zezadu. Ten účes by se mi moc líbil: rafinovaně několika odstíny téže barvy zkrášlené vlasy do půli zad, střih tip tip. Fakt paráda!

24.7.2017 v 16:24 | Karma článku: 23.16 | Přečteno: 645 | Diskuse

Daniela Bulířová

Náš vztah je odrazem naší vlastní sebeúcty

Co dovolíme druhým, je jen naše volba. To, jak s námi zacházejí druzí, je jen nastaveným zrcadlem toho, jak se k sobě chováme my sami.

24.7.2017 v 10:28 | Karma článku: 10.04 | Přečteno: 509 | Diskuse

Aneta Nováková

Bolelo to!

Nechtěla jsi to! Bolelo to, ale nikdy jsi neřekla ne. A mlčení prý znamená souhlas. Pocity bezmoci tě pronásledují dodnes.

23.7.2017 v 19:40 | Karma článku: 11.19 | Přečteno: 649 | Diskuse
Počet článků 364 Celková karma 21.01 Průměrná čtenost 847
Jsem obyčejná ženská, která chce svým psaním potěšit, naladit a někdy i rozesmát.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.