Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč nejsi větší ...

10. 08. 2017 21:33:36
...aspoň o pár cenťásků? Tenhle hit jsem si denně broukala od těch dob, co jsem ho slyšela poprvé. Bylo mi to však houby platné.

Svou "výšku" téměř nad zemí, jsem tím neznásobila. To, že jsem při tělocviku v řadě stála až na konci, s tím jsem se smířila, nedalo se nic dělat. Byla jsem vlastně první, i když od konce. To, že mi při recitaci museli dávat mikrofon naležato, bylo vlastně taky poněkud originální, jak jsem však pochopila až později. Že jsem nedosáhla na domovní kliku a musela čekat, až přijde někdo z našeho baráku, to mi dodnes se smíchem všichni připomínají.

"No a co, tak jsem tam vystála důlek, který je tam dodnes!" bráním se a každému pak dotyčné místo ukazuji. Někdo má pomníky, já zase stupínek u dveří. Na pohled z "nízka" si prostě zvyknete. Zvlášť, když pak protějšek, ani děti příliš nevyčnívali nad normál.

Ale jednoho dne se pod našimi okny objevila návštěva. Synovec z Valašska, který se k nám vydal hezky sportovně, na kole.

"Tož vítej, synku!" S radostí na něho mávám z okna a už oba s manželem šupeme ze schodů, přivítat ho. "No tys nám ale vyrostl!" křičím na něho, protože k tomu, abych ho pevně obejmula a vlepila pořádnýho hubánka, si musím vyskočit na lavičku. A když vešel k nám do bytu, najednou bylo všude plno, zdálo se mi, že skoro až ke stropu. Ten pocit se za chvíli vytratil, až když si sedl za stůl.

Byla to však velice milá návštěva, inu, jako s každým z rodiny, s kým se setkáme. Už dávno se nedojímám nad přáním "proč nejsi-nejsem větší". Každý má totiž ty svoje výhody. My, spíše při zemi, bez problémů najdeme třeba houby, borůvky, nemusíme se tak moc zohýbat. A co třeba nějaký poklad, ten máme šanci taky uvidět dříve, než ti velikáni. A nebo, když půjde někdy do tuhého, snadněji se schováme. Tak nač se trápit?! A co bych si počala, když bych byla přerostlá? To už by mě mí drazí synovečci a neteřinky neoslovovali "to je naše malá teta" a to by mi vážně moc chybělo!

Tak se tu zčistajasna zjevil

Velkou pomoc mi prokázal při sundávání záclon

S Rexíkem se pomazlil

I Mrazíka si zahrál

A hlavně, potěšil svou přítomností.

(Věnováno synovci Zdeňkovi)

Autor: Jitka Štanclová | čtvrtek 10.8.2017 21:33 | karma článku: 21.48 | přečteno: 576x

Další články blogera

Jitka Štanclová

Machruješ a neumíš ani pověsit prádlo!

Je až s podivem, co se člověku po létech vybaví, když vidí někoho věšet prádlo. Už za mého mládí platilo, že nejlepší aviváž je čerstvý vzduch a nejlepší žehlička je svěží vítr. A taky to, jak prádlo pověsíte.

20.8.2017 v 19:49 | Karma článku: 22.39 | Přečteno: 895 | Diskuse

Jitka Štanclová

Vítejte na Cimburku!

"Tys ještě nebyla na Cimburku? No to se styď!" A já se pokorně styděla, až do dnešního rána, kdy se vše změnilo.

18.8.2017 v 14:09 | Karma článku: 18.03 | Přečteno: 432 | Diskuse

Jitka Štanclová

I nám jednou bylo sedmnáct...

Milenci sice ne v texaskách, ale v kraťasech, tak jak se to hodí k prázdninám. A ten pár k nim dokonale patřil.

14.8.2017 v 21:14 | Karma článku: 16.52 | Přečteno: 687 | Diskuse

Jitka Štanclová

Muži, co to máme v košíku?

Houby, letos abys lupou hledal. Aspoň u nás. Přesto to nevzdáváme, už proto, že děláme něco pro zdraví. Třeba budeme při sběru i překvapeni.

13.8.2017 v 14:20 | Karma článku: 19.08 | Přečteno: 600 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Anna Rathkopf

Postřižiny aneb chemoterapie mě dolů nedostane

Nikdy nezapomenu na sestřičku při nabídce léčebnýho menu: "Některým ženám zůstane až padesát procent vlasů." povídala vesele sestřička. "Sakra, tak to jste mi to teda neprodala. To neberu." Povídám ještě veseleji já

21.8.2017 v 21:01 | Karma článku: 19.07 | Přečteno: 590 | Diskuse

Jiří Jiroudek

,,Malá" retrospektiva, aneb Jednadvacet, jednadvacet, 68/69

Něco historie, něco prožitků, pár ohlédnutí se za minulostí. Léta šedesátá. A ,,některá“ z dat, která velmi ovlivnila i poznamenala naší historii a osudy mnoha lidí. Několik generací. V mnohém až po dnešek. Takže kousek ze života

20.8.2017 v 23:20 | Karma článku: 10.19 | Přečteno: 272 | Diskuse

Andrea Špičáková

Útok v Barceloně pohledem z Katalánska

Je to sice už tři dny, co katalánskou metropoli ochromil zásah několika bláznů, kteří ublížili nevinným lidem, ale po návratu z Barceloně nedalekého Lloret de Mar bych okomentovala situaci, jak to vypadalo Katalánsku hodiny poté.

20.8.2017 v 20:53 | Karma článku: 29.03 | Přečteno: 1085 | Diskuse

Lucie Gavendová

Svět se mění a my s ním

Foukám do popela, který se rozlétává na všechny světové strany. Foukám do něj stejně, jako jednou někdo foukne do toho prachu, který zbyde po mě. Člověče, prach jsi, a v prach se obrátíš.

20.8.2017 v 14:30 | Karma článku: 7.67 | Přečteno: 252 | Diskuse

Jan Tichý

Třístovkové bilancování

Říkal jsem si, kdy provedu nějaké změny na blogu, nejlépe vyměním profilovou fotku, aby tam nestrašila pořád ta stejná (postupem času letitá).

20.8.2017 v 12:35 | Karma článku: 7.49 | Přečteno: 154 | Diskuse
Počet článků 373 Celková karma 22.72 Průměrná čtenost 856
Jsem obyčejná ženská, která chce svým psaním potěšit, naladit a někdy i rozesmát.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.