Láska s podmínkou
Než Jarka vylétla z rodinného hnízda, stačila se rychle vdát a ještě rychleji rozvést. Napodruhé to jistě vyjde. Vyšlo a se štěstím přišly i děti. Do baráčku k mámě to bylo nedaleko a ta nikdy neřekla ne. Neodmítla hlídání, však se na vnoučata už těšila. A ta tam trávila spoustu času. Babička v plné síle s nimi podnikala výlety, starala se o ně čím dál víc a častěji.
Když se náhle u dcery v rodině něco pokazilo, byla to největší rána pro mámu. Nedokázala se s tím smířit a nejvíc tesknila po vnoučatech, které už bydlely mnohem dál. Dcera zakrátko založila novou rodinu a za mámou přijela jen když potřebovala pohlídat. Do nové rodiny totiž přibyly i další děti. A tak to šlo ještě pár let, než mámě přibylo víc křížků, než unesla a začala churavět. Návštěvy dcery ubývaly, jako matčiny síly. Při každé takové návštěvě, dcera nezapomněla natáhnout ruku pro bankovku, která by ji kompenzovala cestu. To se stávalo pravidlem a zvykem. "Raději ji ty peníze dám, třeba by už nikdy nepřijela", říkávala si stará paní.
Pak nadešel čas, kdy pokročilé stáří zatemnilo její mysl a ona už nevnímala dědí kolem sebe. Občas tak bylo potřeba ji pohlídat. "Nemůžu přijet, nemám čas", byla nejčastější odpověď Jarky. "Raději ji přivezte k nám i nějaké peníze ji dejte, nemám nazbyt," rychle dodala. Možná je dobře, že stará paní už nevnímá, jen se občas usmívá. Kdoví, čeho se ještě od své dcery dočká.
***
I druhý příběh má podobný scénář, jenž píše sám život. Pro dceru Dášu by máma udělala první, poslední. Vždycky to byla její princezna a všude ji upřednostňovala. Vnuky pak doslova hýčkala. Až jednou. Z docela obyčejné banality, nedorozumění, se dcera s celou svou rodinou od matky odvrátila a zavrhla ji. Babička tak po celé roky nesmí vídat své vnuky, ani pravnuky.
Smutné příběhy, citlivé téma, viďte? Právě v tento vánoční čas, na ty dvě ženy myslím nejvíc. Ať už si částečně svým přičiněním zpečetily svůj maminkovský osud, je mi jich líto. Nezbývá, než doufat, že červíček svědomí se jednou pohne i v myslích dcer, vždyť jsou taky mámy a tu máme na světě jen jednu.
Jitka Štanclová
Babičko, já do té školy nepůjdu!
Prohlásil můj vnuk Honzík poté, co jsem mu připomněla, že brzy nastane den, kdy půjde k zápisu do první třídy. "Vždyť já nic neumím!"
Jitka Štanclová
Smích jak rozsypané korálky
Co je štěstí? Já vím, že leckdo si vzpomene na známý úryvek z filmu, že "muška jenom zlatá!" Ale každý to má jinak a po svém. Každopádně jedno je jisté, že zítra 20.3. se slaví Světový den štěstí.
Jitka Štanclová
Paměť já mám jako slon, paní doktorko!
"Paní Štanclová, výsledky preventivky jsou dobrý, sestřička vám ještě udělá malý testík, jak jste na tom s pamětí", ukončila prohlídku moje milá ošetřující.
Jitka Štanclová
Pračka jako Titanik
Technika je technika a občas selže, jako všechno na světě. I já se o tom přesvědčila, proto se už nikdy nestane, že ji nechám bez dozoru.
Jitka Štanclová
Byla jsem jen obyčejná kuchařka, uklízečka.
Tak co, holky seniorky. Půjdem jim v tom školství nějak helfnout, co říkáte? Jaká by to byla škola bez nás všech kuchařek, školníků a uklízeček?
Jitka Štanclová
Tak se odnaučuje kouřit!
"Víš kolik teď stojí cigára?" vyhrkl na mě bratránek do telefonu. Přesně nevím, ale těší mě, že my, jsme si tento nešvar "odhulili" maximálně za osm korun.
Jitka Štanclová
Jen babičky rozumí řeči svých vnoučat.
To se ví, že machruju, ale která babička ne, když během pěti let nashromáždí pět vnoučat. Sice to není až tak moje zásluha, ale chlubit se s tím můžu.
Jitka Štanclová
Řidič, ten tvrdej chleba má
aneb...Tak nám zase podražilo jízdný, Boženko! Leckdo láteří, někdo si ani nevšimne, protože busem nebo vlakem jel už hooodně dávno.
Jitka Štanclová
A nemám se rovnou svléknout, paní pokladní?
"Babičko, jedeme na nákup, těšíš se?" Těším, Evičko, ale mám trošku obavu, blíží se totiž Vánoce a o tom vím své. To jsem si raději nechala pro sebe.
Jitka Štanclová
"Stydím se za své tělo, tak raději nechodím k lékaři
...nechci, aby někdo viděl to, co mám dole", říká Jolana. Tak tenhle titulek nešlo přehlédnout! Ale ouha.
Jitka Štanclová
Nejvíc hub najdu, když si čupnu.
To počasí si dělá co chce! Slyším ze všech stran a sama pro sebe si říkám. Jen ať dělá. Protože u nás teprve začíná ta pravá houbařská sezóna. A mě všechno přestává bolet.
Jitka Štanclová
Prostě pohodička
To je to, co nám chybí. Takové ohlédnutí za létem a vědomí, že u nás je přece tak krásně! A proto děkuji za každý nový den.
Jitka Štanclová
Tak s tebou rozhodně spát nebudu!
Mnozí se diví, jak si můžu ve svým věku vybírat, ale já vím své! Jasně jsi mi dal najevo, že mi neskočíš na špek, přiznávám, to byla teprve potupa!
Jitka Štanclová
Vše je jednou poprvé
Sedí zkroušeně vedle sebe a oba naříkají z jiného důvodu. Jednomu právě dorůstají nové zoubky, tomu druhému ten první právě vypadl. A teď babičko utěšuj a raď.
Jitka Štanclová
Děcka, půjdem k zubařovi!
Rozléhalo se chodbou naší základky Na křižovatce v MT. Psala se sedmdesátá léta, kdy byla povinná zubní prohlídka. Mnoha dětem zatrnulo, už jen slovo zubař, v mnohých vyvolalo paniku a strach.
Jitka Štanclová
Leváci, dnes máme svůj den, slavme!
A nejen Den leváků, ale i Den šicích strojů, jak hlásá titulek v novinách. A protože se týká i mě, musím zavzpomínat.
Jitka Štanclová
Když tě opíchám od hlavy, může být z toho problém nemalý
Název sice trošku zavádějící, ale nebojím se toho, jako ženská téměř za horizontem, si to snad můžu dovolit!
Jitka Štanclová
Chceš chodit do školky? Tak musíš mít odřený kolena!
Já je neměla, byla jsem na sebe až moc opatrná. Proto teda má docházka do školky nebyla žádná hitparáda! Jsem ráda, že mí synové byli naprosto jiní a teď se ukáže, co na to vnoučata.
Jitka Štanclová
Nežer ty srstky, budeš mít chlupatý prsa!
Čas prázdnin, kdo by si ho nepřál. První měsíc už skoro u konce a ještě zbývá fůra času i na vzpomínání. Opět v mé rodné Moravské Třebové.
Jitka Štanclová
Děcka, jdeme na potok!
Tímto povelem začaly prázdniny. Potok, byla a stále je říčka Třebůvka, která protéká mým rodným městem Moravskou Třebovou. Co ta skrývala tajemství!
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 655
- Celková karma 27,47
- Průměrná čtenost 890x