Pomoc, jsem v nouzi...
Zrovna jako před mnoha léty pan Vendelín. Bylo před Vánocemi a on zrovinka projížděl městem, které si určil na nákup vánočních dárků. Byl totiž nejvyšší čas, jako vždy nechával "dárkování" na poslední chvíli. Prochází nerozhodně kolem výloh, přemýšlí a skoro si neuvědomil, že už trajdá téměř tři hodiny, v břiše mu kručí hlady, i ledový vítr udělal své, profoukl jeho chatrný zimníček skrz na skrz.
V tom ho upoutala zdvižená ruka stojícího muže. V ruce držel cedulku, vůbec nemluvil, jen se celý klepal. "Pomoc, jsem v nouzi!" Stačil hbitě přečíst pan Vendelín. Pokračování výzvy si přečetl hned, jak k tomu chudákovi přispěchal. Však on dobře ví, jaký to je být zmrzlý a hladový. Oslovil proto muže, ten však neotevřel ani pusu a podal muži další cedulku. Prodám vám tři kožené bundy, vše dám levně za šest tisíc. Vendelínovi ihned svitl v hlavě plán. Dárky budou vyřešeny! Jedna bunda pro mě, ostatní pro syny! Už si představil, jak krásně zahřívá jeho ztuhlé tělo. A obchod byl hned na místě uskutečněn. Liboval si pak ještě cestou domů a hrdě pochválil sám sebe, jak v nouzi pomohl jednomu chudákovi.
Přešel asi týden, Vendelín si dojel do městečka ještě pro kapříka. Co by to bylo za svátky bez ryby! V nové kožené bundičce křepce poskakuje mezi káděmi, když v tom v dálce opět ční ruka a v ní cedulka. Nemlich stejné znění, jako před týdnem. To už Vendelínovi docvaklo, že má co do činění s prachsprostým zlodějíčkem, podvodníkem (v pozdějších letech označován jako šmejdem). Jako správnému mužskému hned zaburácelo jeho ego a rudý vzteky se rozběhl proti šmejdovi. Ten nemeškal, vzal nohy na ramena a skočil do fára, které měl připravené hned za rohem. Ale to jste neznali Vendelína! Hbitě skočil za ním, držíc ho pod krkem křičel a to vlastně právem o zlodějích, chmatácích...k tomu ještě dodal, spíš aby postrašil "už jsem na tebe, ty zmetku, zavolal policajty!" A světe div se, policejní auto se jako na zavolanou opravdu objevilo hned zpoza rohu. Vendelín nevěřícně zamžikal, šmejd ale okamžitě spustil s prosíkem. Hbitě vytáhl peníze, šest tisíc hodil Vendelínovi a křikl. "A už zmizte, ty bundy si nechte jako dárek."
No řekněte, lepší konec se nemohl stát. A pak, že jsou všichni šmejdi tak zlí.
Jitka Štanclová
Babičko, já do té školy nepůjdu!
Prohlásil můj vnuk Honzík poté, co jsem mu připomněla, že brzy nastane den, kdy půjde k zápisu do první třídy. "Vždyť já nic neumím!"
Jitka Štanclová
Smích jak rozsypané korálky
Co je štěstí? Já vím, že leckdo si vzpomene na známý úryvek z filmu, že "muška jenom zlatá!" Ale každý to má jinak a po svém. Každopádně jedno je jisté, že zítra 20.3. se slaví Světový den štěstí.
Jitka Štanclová
Paměť já mám jako slon, paní doktorko!
"Paní Štanclová, výsledky preventivky jsou dobrý, sestřička vám ještě udělá malý testík, jak jste na tom s pamětí", ukončila prohlídku moje milá ošetřující.
Jitka Štanclová
Pračka jako Titanik
Technika je technika a občas selže, jako všechno na světě. I já se o tom přesvědčila, proto se už nikdy nestane, že ji nechám bez dozoru.
Jitka Štanclová
Byla jsem jen obyčejná kuchařka, uklízečka.
Tak co, holky seniorky. Půjdem jim v tom školství nějak helfnout, co říkáte? Jaká by to byla škola bez nás všech kuchařek, školníků a uklízeček?
Jitka Štanclová
Tak se odnaučuje kouřit!
"Víš kolik teď stojí cigára?" vyhrkl na mě bratránek do telefonu. Přesně nevím, ale těší mě, že my, jsme si tento nešvar "odhulili" maximálně za osm korun.
Jitka Štanclová
Jen babičky rozumí řeči svých vnoučat.
To se ví, že machruju, ale která babička ne, když během pěti let nashromáždí pět vnoučat. Sice to není až tak moje zásluha, ale chlubit se s tím můžu.
Jitka Štanclová
Řidič, ten tvrdej chleba má
aneb...Tak nám zase podražilo jízdný, Boženko! Leckdo láteří, někdo si ani nevšimne, protože busem nebo vlakem jel už hooodně dávno.
Jitka Štanclová
A nemám se rovnou svléknout, paní pokladní?
"Babičko, jedeme na nákup, těšíš se?" Těším, Evičko, ale mám trošku obavu, blíží se totiž Vánoce a o tom vím své. To jsem si raději nechala pro sebe.
Jitka Štanclová
"Stydím se za své tělo, tak raději nechodím k lékaři
...nechci, aby někdo viděl to, co mám dole", říká Jolana. Tak tenhle titulek nešlo přehlédnout! Ale ouha.
Jitka Štanclová
Nejvíc hub najdu, když si čupnu.
To počasí si dělá co chce! Slyším ze všech stran a sama pro sebe si říkám. Jen ať dělá. Protože u nás teprve začíná ta pravá houbařská sezóna. A mě všechno přestává bolet.
Jitka Štanclová
Prostě pohodička
To je to, co nám chybí. Takové ohlédnutí za létem a vědomí, že u nás je přece tak krásně! A proto děkuji za každý nový den.
Jitka Štanclová
Tak s tebou rozhodně spát nebudu!
Mnozí se diví, jak si můžu ve svým věku vybírat, ale já vím své! Jasně jsi mi dal najevo, že mi neskočíš na špek, přiznávám, to byla teprve potupa!
Jitka Štanclová
Vše je jednou poprvé
Sedí zkroušeně vedle sebe a oba naříkají z jiného důvodu. Jednomu právě dorůstají nové zoubky, tomu druhému ten první právě vypadl. A teď babičko utěšuj a raď.
Jitka Štanclová
Děcka, půjdem k zubařovi!
Rozléhalo se chodbou naší základky Na křižovatce v MT. Psala se sedmdesátá léta, kdy byla povinná zubní prohlídka. Mnoha dětem zatrnulo, už jen slovo zubař, v mnohých vyvolalo paniku a strach.
Jitka Štanclová
Leváci, dnes máme svůj den, slavme!
A nejen Den leváků, ale i Den šicích strojů, jak hlásá titulek v novinách. A protože se týká i mě, musím zavzpomínat.
Jitka Štanclová
Když tě opíchám od hlavy, může být z toho problém nemalý
Název sice trošku zavádějící, ale nebojím se toho, jako ženská téměř za horizontem, si to snad můžu dovolit!
Jitka Štanclová
Chceš chodit do školky? Tak musíš mít odřený kolena!
Já je neměla, byla jsem na sebe až moc opatrná. Proto teda má docházka do školky nebyla žádná hitparáda! Jsem ráda, že mí synové byli naprosto jiní a teď se ukáže, co na to vnoučata.
Jitka Štanclová
Nežer ty srstky, budeš mít chlupatý prsa!
Čas prázdnin, kdo by si ho nepřál. První měsíc už skoro u konce a ještě zbývá fůra času i na vzpomínání. Opět v mé rodné Moravské Třebové.
Jitka Štanclová
Děcka, jdeme na potok!
Tímto povelem začaly prázdniny. Potok, byla a stále je říčka Třebůvka, která protéká mým rodným městem Moravskou Třebovou. Co ta skrývala tajemství!
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 655
- Celková karma 27,47
- Průměrná čtenost 890x