Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Rovnice, moje noční můra.

"K tabuli půjde Jitka", zavelela učitelka, sotva otevřela dveře do třídy. A je to tady. Celá třída ztichla a já už tušila, co bude následovat. Mladá učitelka otevřela obě poloviny tabule a přes celou její šíři, napsala tu pro mne nejdelší rovnici na světě. "A teď se ukaž, co umíš, cítila ses ublížená a toto je úkol pro průměrného trojkaře, tak se předveď, čekám", dodala velitelsky, pak si letmo prohrábla vlasy a usedla ve své minisukni, s nožkou přes nožku. Samozřejmě jsem to nedala, v tu chvíli jsem samým studem ani nevěděla, jak se jmenuji.

Psala se sedmdesátá léta, blížil se konec školního roku a my jsme pomalu posílali přihlášky do škol a učilišť. Já s mou kamarádkou Hedou, jsme se zhlédly v oboru prodavačka a tak bylo rozhodnuto. Vše se zdálo být tak snadné, jednoduché. V té době k nám do města přišla nová mladá učitelka a zaskakovala právě v naší devítce. Leccos se o ní šuškalo, něco o nenaplněné lásce, ale takové řeči nás tehdy vůbec nezajímaly. Už jsme měli všichni plnou hlavu konce školy, až budeme kooonečně dospělí, chytří jsme si už připadali dost. Ale proč mi z matematiky vychází čtyřka, když průměr mám dvojku, to jsem fakt nechápala a cítila to jako křivdu.

Tehdy se v našem malém městečku otevřel klub pro mladé. To bylo něco!  Kromě kina, které jsme měli ovšem povolené jen v odpoledních hodinách, tu celkem nic nebylo. Večerní návštěvy čehokoliv, se netolerovaly, tehdy to tak prostě bylo. Do klubu se scházela omladina, kterou zajímala především hudba. A taky tam chodili hlavně kluci z vojenské školy, "žižkováci". Někdo donesl gramofon, druhý zase desky. Já ty své, od Gotta, pak hlavně od Petra Nováka, Olympiku a ti zkušenější, i nějaké cizí hity. Mně se tehdy podařilo vypůjčit LP desku Bee Gees, Word. To byla panečku pecka! Ale jak ji propašovat do klubu, když večer jsem nemohla, protože zrovna nevyšel doprovod starší sestry. No nic, risknu to, půjdu sama. Kluci budou určitě čubrnět. Doma jsem se pečlivě vymluvila, a letěla jak o závod do klubu. Tam už bylo plno. Samozřejmě s deskou jsem měla velký úspěch, pouštěla se pořád dokola. Úsměv na rtech mi však dočista ztuhnul, když jsem se mezi omladinou, setkala s přísným pohledem naší účitelky. A bylo po náladě! Neřekla ani slovo, jen její oči, mě doslova propichovaly. 

Po neúspěchu u tabule, jsem usedla do lavice a nebyla schopna slova. O přestávce se ke mně seběhla celá třída a všichni spekulovali. "Cos jí holka provedla, to není možný, je jak pominutá", vyzvídali. Neřekla jsem půl slova o večerní akci a jen čekala, až mě zavolá ředitel. Určitě úča žalovala a mě čeká nejmíň důtka. Za chvíli se tak stalo. Mé jméno zaznělo ve školním rozhlase. Klepala se mně kolena a bylo mi do pláče. To jsem se tak hrozně provinila, že jdu jak na popravu? Pan ředitel se však usmál, snad aby povzbudil a pravil. "Jitko, pořád tomu nemůžu uvěřit, jaký schodek tě čeká na vysvědčení. Z češtiny téměř podtržená jednička a z té matematiky, taková hrůza. Rozhodl jsem se, že si tě vyzkouším sám".

Lidičky, bylo mi na omdlení, ale popadla jsem s chutí tužku a papír a počítala, inu jako o život. O život sice nešlo, ale o moji budoucnost určitě. Když ředitel kontroloval moje výsledky, přistoupila ke mně nenápadně paní učitelka ruštiny, dala mi ruku na rameno a šeptla. "Vidíš, všechno jde, když se chce" a potutelně se usmála. A já v tu chvíli věděla, čí zásluha to asi byla. Zlatá ženská, která to neměla zdaleka jednoduché, navíc v té době, ale řešila věci lidsky, s rozumem!

Kolik lidí nám vstoupí do života, třeba jen na chvíli, ale nějakým způsobem se v něm zapíší. Třeba jako mladá paní učitelka. Dlouho se u nás nezdržela a zmizela neznámo kam. Kdoví, čím zrovna procházela, co prožívala, a kdo vstoupil do cesty jí. To se už nedozvím a neřeším. Zrovna, jako ty zatracené rovnice. 

Související článek:http://Já do té Prahy prostě musím, paní učitelko

Autor: Jitka Štanclová | úterý 21.4.2015 16:07 | karma článku: 16,93 | přečteno: 622x
  • Další články autora

Jitka Štanclová

Babičko, já do té školy nepůjdu!

Prohlásil můj vnuk Honzík poté, co jsem mu připomněla, že brzy nastane den, kdy půjde k zápisu do první třídy. "Vždyť já nic neumím!"

5.4.2024 v 21:09 | Karma: 26,82 | Přečteno: 639x | Diskuse| Ona

Jitka Štanclová

Smích jak rozsypané korálky

Co je štěstí? Já vím, že leckdo si vzpomene na známý úryvek z filmu, že "muška jenom zlatá!" Ale každý to má jinak a po svém. Každopádně jedno je jisté, že zítra 20.3. se slaví Světový den štěstí.

19.3.2024 v 20:48 | Karma: 21,74 | Přečteno: 338x | Diskuse| Ona

Jitka Štanclová

Paměť já mám jako slon, paní doktorko!

"Paní Štanclová, výsledky preventivky jsou dobrý, sestřička vám ještě udělá malý testík, jak jste na tom s pamětí", ukončila prohlídku moje milá ošetřující.

6.3.2024 v 19:45 | Karma: 32,34 | Přečteno: 2185x | Diskuse| Ona

Jitka Štanclová

Pračka jako Titanik

Technika je technika a občas selže, jako všechno na světě. I já se o tom přesvědčila, proto se už nikdy nestane, že ji nechám bez dozoru.

1.3.2024 v 20:43 | Karma: 24,11 | Přečteno: 569x | Diskuse| Ona

Jitka Štanclová

Byla jsem jen obyčejná kuchařka, uklízečka.

Tak co, holky seniorky. Půjdem jim v tom školství nějak helfnout, co říkáte? Jaká by to byla škola bez nás všech kuchařek, školníků a uklízeček?

19.2.2024 v 20:20 | Karma: 36,12 | Přečteno: 1127x | Diskuse| Ona

Jitka Štanclová

Tak se odnaučuje kouřit!

"Víš kolik teď stojí cigára?" vyhrkl na mě bratránek do telefonu. Přesně nevím, ale těší mě, že my, jsme si tento nešvar "odhulili" maximálně za osm korun.

14.2.2024 v 19:00 | Karma: 24,47 | Přečteno: 648x | Diskuse| Ostatní

Jitka Štanclová

Jen babičky rozumí řeči svých vnoučat.

To se ví, že machruju, ale která babička ne, když během pěti let nashromáždí pět vnoučat. Sice to není až tak moje zásluha, ale chlubit se s tím můžu.

12.2.2024 v 17:47 | Karma: 26,67 | Přečteno: 600x | Diskuse| Ona

Jitka Štanclová

Řidič, ten tvrdej chleba má

aneb...Tak nám zase podražilo jízdný, Boženko! Leckdo láteří, někdo si ani nevšimne, protože busem nebo vlakem jel už hooodně dávno.

5.1.2024 v 19:02 | Karma: 26,80 | Přečteno: 611x | Diskuse| Ostatní

Jitka Štanclová

A nemám se rovnou svléknout, paní pokladní?

"Babičko, jedeme na nákup, těšíš se?" Těším, Evičko, ale mám trošku obavu, blíží se totiž Vánoce a o tom vím své. To jsem si raději nechala pro sebe.

9.12.2023 v 20:59 | Karma: 30,94 | Přečteno: 1204x | Diskuse| Ostatní

Jitka Štanclová

"Stydím se za své tělo, tak raději nechodím k lékaři

...nechci, aby někdo viděl to, co mám dole", říká Jolana. Tak tenhle titulek nešlo přehlédnout! Ale ouha.

24.11.2023 v 20:25 | Karma: 28,95 | Přečteno: 1147x | Diskuse| Ona

Jitka Štanclová

Nejvíc hub najdu, když si čupnu.

To počasí si dělá co chce! Slyším ze všech stran a sama pro sebe si říkám. Jen ať dělá. Protože u nás teprve začíná ta pravá houbařská sezóna. A mě všechno přestává bolet.

25.10.2023 v 20:24 | Karma: 20,55 | Přečteno: 337x | Diskuse| Ostatní

Jitka Štanclová

Prostě pohodička

To je to, co nám chybí. Takové ohlédnutí za létem a vědomí, že u nás je přece tak krásně! A proto děkuji za každý nový den.

17.10.2023 v 21:02 | Karma: 22,34 | Přečteno: 297x | Diskuse| Fotoblogy

Jitka Štanclová

Tak s tebou rozhodně spát nebudu!

Mnozí se diví, jak si můžu ve svým věku vybírat, ale já vím své! Jasně jsi mi dal najevo, že mi neskočíš na špek, přiznávám, to byla teprve potupa!

27.9.2023 v 19:50 | Karma: 36,98 | Přečteno: 9863x | Diskuse| Ona

Jitka Štanclová

Vše je jednou poprvé

Sedí zkroušeně vedle sebe a oba naříkají z jiného důvodu. Jednomu právě dorůstají nové zoubky, tomu druhému ten první právě vypadl. A teď babičko utěšuj a raď.

19.9.2023 v 19:39 | Karma: 22,87 | Přečteno: 513x | Diskuse| Ostatní

Jitka Štanclová

Děcka, půjdem k zubařovi!

Rozléhalo se chodbou naší základky Na křižovatce v MT. Psala se sedmdesátá léta, kdy byla povinná zubní prohlídka. Mnoha dětem zatrnulo, už jen slovo zubař, v mnohých vyvolalo paniku a strach.

29.8.2023 v 20:04 | Karma: 21,44 | Přečteno: 749x | Diskuse| Ostatní

Jitka Štanclová

Leváci, dnes máme svůj den, slavme!

A nejen Den leváků, ale i Den šicích strojů, jak hlásá titulek v novinách. A protože se týká i mě, musím zavzpomínat.

13.8.2023 v 14:02 | Karma: 20,39 | Přečteno: 342x | Diskuse| Ostatní

Jitka Štanclová

Když tě opíchám od hlavy, může být z toho problém nemalý

Název sice trošku zavádějící, ale nebojím se toho, jako ženská téměř za horizontem, si to snad můžu dovolit!

10.8.2023 v 22:23 | Karma: 23,50 | Přečteno: 688x | Diskuse| Ostatní

Jitka Štanclová

Chceš chodit do školky? Tak musíš mít odřený kolena!

Já je neměla, byla jsem na sebe až moc opatrná. Proto teda má docházka do školky nebyla žádná hitparáda! Jsem ráda, že mí synové byli naprosto jiní a teď se ukáže, co na to vnoučata.

5.8.2023 v 21:21 | Karma: 20,99 | Přečteno: 462x | Diskuse| Osobní

Jitka Štanclová

Nežer ty srstky, budeš mít chlupatý prsa!

Čas prázdnin, kdo by si ho nepřál. První měsíc už skoro u konce a ještě zbývá fůra času i na vzpomínání. Opět v mé rodné Moravské Třebové.

30.7.2023 v 21:04 | Karma: 23,56 | Přečteno: 593x | Diskuse| Ostatní

Jitka Štanclová

Děcka, jdeme na potok!

Tímto povelem začaly prázdniny. Potok, byla a stále je říčka Třebůvka, která protéká mým rodným městem Moravskou Třebovou. Co ta skrývala tajemství!

9.7.2023 v 22:03 | Karma: 23,06 | Přečteno: 438x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 655
  • Celková karma 27,47
  • Průměrná čtenost 890x
Jsem obyčejná ženská, která chce svým psaním potěšit, naladit a někdy i rozesmát.

Seznam rubrik