Páničci, tak vyrážíme! Hurá za překvapením.
Třeba jako dnes. Zrovna při vstupu do lesa, se na mě usmál tento krasavec
A pak dlouuuho nic, jen "hořčák" mě vybídl, abych se sehnula, rád se totiž vydává za hřiba praváka
Kováři nás však nikdy nezklamali, vždycky nějakého najdeme, dokonce celou rodinku.
Nakonec jich byl plný košík, ale ejhle, copak to máme tady za toho velikého "žluťáska", ten se mezi ostatními kováři nějak lišil.
I použila jsem chytrý "google" a dozvěděla se, že existuje i Kovář žlutý, vzácný druh, o kterém jsme neměli vůbec tušení. Rovněž i sousedé, dlouholetí houbaři tuto vzácnost viděli poprvé.
Tentokrát skončily všechny houby bez rozdílu v guláši.
Příště však vzácného "žluťáska" důkladně přikryju chvojím a listím. Když už se v našem regionu objevil, ať tu zůstává co nejdéle a v hojnějším množství, pro potěchu ostatních. Inu, člověk se učí celý život.