Také jsem se občas budil s hrůzou, že nejsem připraven na písemku či zkoušení. Škola dá člověk zabrat na mnoho let dopředu.

Taháky si píšu i teď, na nákup .

I já, ale pak je zapomenu doma

v tahácích jsem byl velice kreativní...bohužel učitelé zase v jejich objevování

Moje školní léta jsou dávno v nedohlednu, ale někdy se mi zdá, že stojím před tabulí. Ten sen mě vždycky probudí - "fuj, to se ti jen zdálo", oddychnu si. Jitko, nemáš tam lepší téma.

No vidíš a zrovna dnes to mám s tím spaním úplně na levačku a ani se mi nemuselo zdát o školedobré ráno přeji

Taháky jsem nikdy nepouzívala, také podle tohoto vizo vypadalo

Ale zase máš přednost v něčem jiném, což je důležitější

Zarytě jsem byla proti tahákům i opisování a to až tak blbě, že jsem si nasekala dost kulí, ze kterých jsem se musela dostat intenzivním učením - inu blb k pohledání

I to máme ségra společné...

Jó, taháky už mi párkrát zachránily "život". A pololetí je pro mne taky peklo - já ty písemky musím vymýšlet a opravovat a leckdy musím mhouřit obě oči, aby někteří studenti dostali lepší známku. Někdy mám pocit, že se z toho picnu, zase opravování!

To je ta správná odezva z druhé strany

Mně pomáhala fografická paměť-kde ty doby ale jsou. Teď už jen s kamarádkami soutěžíme, co jsme kdy a kde zapomněly, ach jo...)))

Ludmilo, aspoň je pořád napětí a hlavně sranda

Tak měli jsme i horší předměty než matiku, takovej tělák. Taháky jsem si dělala naposledy na gymplu na fyziku, ale viděla jsem lidi opisovat i při testu z předatestačního základu.

Ten "tělák" mě rozesmál, s kamarádkou jsme radši chodily kátrovat písek na hřiště (kvůli zápočtu), protože jsme měly plno absencí...)))

Také jsem to uměla, dokonce jsem měla jeden na maturitní písemku z ruštiny a během pobytu na gymnáziu jsem se v jeho používání tak zdokonalila, že jsem tu maturitní písemku z poloviny opsala, ale byly to hrozné nervy, seděla jsem totiž v první lavici u katedry. Jenže " Pod svícnem největší tma". Pak už jsem taháky nikdy nepoužívala, na život se psát nedaly.

Jé, kdyby tak existovaly taháky na život, hned bych si jich pár koupila