Jitko, to je mi líto. Líbí se mi tvoje blogy, jsou tak "živé". Karmička a

Bohunko, nový život vzešel a to je hlavní, tak to prostě v životě chodídíky za čtení

nahoru a dolu, nahoru a dolu, zivot nas houpe a chvili letime do nebe a za par sekund si na houpacce odirame bosy paty nohou, Jitko. vsak to znas. jinak bys to tak krasne nepopsala. jak je zase videt, nominaci na pani psavou roku jsem fakt nehodil jen tak nekomu. klidny dny "po babicce" a hodne radosti s vnouckama preju

Marku, moc díky

Vedle mě už týden sedí babička (tchyně) i prababička (95) v našem obýváku, možná se dožiji i toho že bude praprababičkou...

Jitko, ten článek je napsán srdíčkem, zasloužíš si karmu.

Souhlasím s Vámi, paní Pantlíková. Dokonce si myslím, že by Jitka bez srdíčka nenapsala ani řádek.

Jitko,přiznám se, že nevím co napsat. Jde vůbec napsat něco jiného, než že to je život? A zní to tak syrově.

Takové situace umí napsat jen sám život, všem moc děkuji za příspěvky, vážím si toho

Krásné a dojemné

Jitko.....