Jitko, jednou jsem dostala od babičky plato vajec. Položila jsem je v autě za zadní sedačky na tu "poličku". Vezla jsem svou tehdy malou dcerku a synovce a protože protestovali a nechtěli se připoutat k autosedačkám, chtěla jsem je vystrašit a trochu poučit... Před dojezdem k mamce jsem prudce stoupla na brzdu, myslela jsem, že je to výukové.... nebylo. Děcka křičely nadšením a já byly za blbce. :)) Vejce se mi rozkutálely po celém autě a musím říct ,že rozbitá vejce z koberečků nevyčistíš ani za měsíc. V tom horku (bylo léto) se mi jelo domů (250km) fakt blbě.

Tvé příběhy dostaly karmu, jak jinak...

Tak vejce a výuka nemají chybu!

Vláčkem občas jezdím, ale takovou srandu jsem ještě nezažila. Akorát jsem jednou v autobuse skončila pánovi na klíně když autobus prudce zastavil s já to neustála. Blbě bylo, jsem honem nemohla vstanout .

Skoro jako hrdinka z mého příběhu

Pěkné počteníčko na ránoTak dám do placu podobnou přihodu jako s tím zelím. Na základce v polovině 50-tých let sme byli na exkurzi v Hodoníně v nějakém podniku pro zpracování ryb. Naši učitelé dostali samozřejmě "výslužku" v podobě nějakých sleďů v láku. Když sme nasedli do vlaku, zástupce ředitele dal svoji tašku s výslužkou "na placato" do síťky na zavazadla nad hlavami, jak se vlak rozjel tak se nějak ten lák uvolnil a vytekl na hlavu našeho třídního. Ten zbrunátněl, vyskočil a zakřičel, kdo tam ten sajrajt dal a jeho ruka už byla připravená na to, vylepit neopatrnému žákovi pořádnou "přes hubu", jak to v těch letech bylo zvykem. Načež zástupce ředitele ohlásil, že to bohužel je jeho taška a nějak to omlouval. Třídnímu sklaplo, dát přes hubu zástupci ředitele, i v těch dobách, jaksi nešlo a my žáci, jsme museli bojovat, abychom se ubránili smíchu a neschytali namísto zástupce zlobu našeho nasupeného třídního.

To je krásný příběh, Dane, díky moc

Jaká radost číst mezi tím častým tady příběhy o radosti!

Marku, sice později, ale moc děkuji

Ve vlaku se uzije spousta legrace

To máš pravdu

To nevymyslíš! Teda to zelí jo, mně takhle vytekl lák z okurek do kufru auta, které nebylo moje...

Okurky, taky pěknej ozón

Kde jinde by pan farář zažil takové "vzrůšo"?

No právě! Třeba navýšil jízdy

já věřím že byl pan farář rád

Každopádně měl zážitek z cestování

To já, když vyjímečně jedu jako cestující, tak vždycky usnu a podobné kratochvíle se mě netýkají

Romane, není na škodu být občas bdělýzdravím

Asi se přestanu bát jezdit vlakem...

Kvůli tobě jsem to napsala