Takže, to jsme na tom, Jitko, přibližně stejně (s tou výškou a s tou malou babičkou - blogerkou). I moji vnuci (5), podstatně starší než ti Tvoji, se o mně tak vyjadřují. Ten konec řady v tělocviku mě také pěkně deprimoval a táhlo se to až do dospělost - ale když mi kdysi kterýsi můj tajný ctitel pravil, že "co je malé, to je milé," přestalo mě to štvát. Nakonec, u nás na dědině se těm nebohým vysokým dcerkám posměšně říkalo "antény," těžko k sobě hledaly ženichy. Dnes je mládež vyšší. Potíže mám s konfekčním oblečením, rukávy si musím vždy zkracovat... A gratuluji Ti k pěkném umístění v soutěži, hlasovala jsem pro Tebe. A piš dál, jsi upřímná, Tvoje články jsou ze života a pěně se čtou. Zdravím.

Malá Jitka, zdraví malou Mirku a děkuje

Milá Jitko, krásně napsané a gratuluji k úspěchu, on to totiž je úspěch dostat se finále.

Soňo, moc díky za zhlédnutí

Krásný. Není nad všechny ty vzpomínky. Zdaleka nejmenší jsem byla v první třídě (šatičky, co mám na fotce z konce 1. třídy, byly mé dceři malé cca ve čtyřech letech), ale pak jsem se nějak ,,pochlapila" a některé spolužačky i vzrůstem předhonila.

Já byla malá pořád a to mi zůstaloLibi, díky za čtení

Jitko, to je krásnej článek! Už se těším, jak se sejdeme na mejdanu!

Malá, velká duchem,Jitu

gratulace-nejen k tomu klobouku který ti neskutečně sluší-co se hlasování týče-zasloužila sis víc-tvoje blogy šíří radost a pohodu a přesto tě předběhli lidé šířící nenávist-ale věřím že budeš přesto pokračovat v psaní, už jen proto, aby se to vybalancovalo

Budu psát, budu psát, to slibuju na babičkovskou čest

I já se přidávám ke gratulantům

Pavle, díky

Milá babičko blogerko Jituško! Nejvíc potěší pochvala od nejbližších, že?! Soutěž nesoutěž! Mě můj muž, velký kritik mého psaní řekl, že je na mě pyšný! A dali jsme si Magistra A to je přece největší výhra. Mám tě ráda. PS: Moc ti to sluší! Dej si ji jako profilovku.

To je tutovka, že se musí slavit

Malá Jituško blogerko

Jitko