dobrý den - díky za "lajk" u jednoho z mých příspěvků, s bankomaty také občas zápasím, největší problém mi činí se k němu dostat, když má pobočka zavřeno, a dveře se otevřou až po několikátém pokusu, například

Tak, Jitko, konečně víš, že máš za muže Japonce

Já mám zase pech na platbu kartou v našem málem krámku. 9x z deseti mi to nejde a já rudnu a stydím se, ale peníze tam mám... Nakonec to hodí na druhou kasu a tam to jde jak po másle. Vždy když vytáhnu kartu, už se pokladní smejou.

Nejhorší na tom je, že někomu nevysvětlíš, že tam ty peníze máš

Jitko, ničeho se neboj! Když to zvládnu já, blondýna, tak i ty, chytrá holka

Chtěla bych být blondýna, jako seš ty

jsem rád, když nemusím mít u sebe vysokou hotovost na druhou stranu se mi občas stane, že vložím kartu, natukám PIN a jdu v zamyšlení nebo roztržitosti pryč. Ti za mnou uz vybírat nemusejí. Musím ale dodat, že to pak zpětně reklamuju a v jednom případě mi to i vrátili, pač to bankomat stačil schlamstnout dřív, než následný zákazník

Jaromíre, chce to zklidnit, znám to sama u sebe

Jitko,srdečně tě zdravím

I já tebe!

Pro mě je výběr z bankomatu také ještě stále rituál. A snažím se chodit vybírat

do budovy.

Tak to máme stejně

Své PINY mám zakódované jako telefonní čísla neexistujících lidí. Ovšem pokud mne zastihne skleróza, tak jsem v háji, to asi nepřijdu ani na svůj vlastní kód.

Společenská konverzace s bankomatem? Tak to se povedlo!

Jo, skleróza, to je pak vše marný

U nas na Severu uz to bez karty nejde, mnoho mist uz vubec hotovost neprijima (cestovky, vetsina zdravotnickych zarizeni - jak verejne tak i privatni, autobusy, automaty na prodej vlakovych jizdenek berou ted uz jenom karty), takze bez karty se u na uz clovek bohuzel neobejde.

Kdyz jsem se koncem 70-tych let min. stoleti na cas presunulo do Japonka, tak me dost udivilo, ze starsi Japonci se po vyberu penez z bankomatu taky uklaneli a bankomatu dekovali. - :) D

No vidíš, já nakonec budu pátrat po předcích manžela

Díky, že ses zastavil