Takový panák pro radost a veselou mysl,... taky bych do toho šla

Skvělý nápad, ten paňáca.

Krásně napsané. Mám pocit, že jsme se dokázali nesrovnatelně lépe zabavit nežli generace, co přišly po nás. Ta potřeba stále něco dělat, být v neustálém pohybu, prožívat s kamarády dobrodružství, touha být co nejvíce pospolu! A v neposlední řadě - nemít za zadkem dohlížející dospělé, kteří by nám naše aktivity organizovali a hlídali nás...

Moc děkuji

Krásné povídání

Pavle, díky

Také jsme hrály školku s míčem, přes švihadlo a skákaly panáky.... Jo, to byl život....

Jitko smekám. Já bych momentálně panáka nedal, pravý koleno je hodně z formy. Až zase budu skákat přes kaluže, určitě se ti pochlubím.

Už se těším!

Safra, jsem si myslel, že mi fušuješ do hospodských povídaček ....jo, vrátil bych se do dětskejch let rád, kvůli hrám, lidem co tu nejsou... :)

Přesně tak...za těmi, co už tu nejsou

Pěkné čtení, pro potěchu, Jitko...

panáka,kostku,míčovou školku,gumu,švihadlovou školku...

Jasně! švihadla, guma atd...

také naše generace skákala panáka, a na švihadle školku. Ale dnes děti skákají gumu... a to my jsme neznali. Návrat do mládí se ti vydařil... a to je príma ....

moc zdravím