Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Matko, nečuč pořád na ty detektívky...

31. 07. 2017 21:21:44
..."dyť už máme pod televizí aspoň kýbl krve! A přitom je tak krásný léto, prázdniny a děcka civí na telku a u počítačů."

Takto vzpomínáme na výroky našeho souseda, dej mu pán bůh lehký nebe. Vždycky ho to nějak nadzvedlo a rozčílilo, tak s vtipností sobě vlastní káral svoji ženu a nejen ji. "Dyť se na ty nekonečný mordy nedá dívat, ať přepínáš kam chceš, všude samá krimi."

A já mu v duchu dávala za pravdu. To my, děcka z pověstného baráku číslo dvacet osm, když nastaly prázdniny, měly daleko jinší náplň nejen po dobu dvou měsíců prázdnin, ale vlastně do doby, než nastala zima, taková, že se už venku nedalo vydržet.

Teda, je pravda, že o televizi se nám v té době ještě ani nesnilo. My, pro ostatní nezbední haranti, jsme dělali jinší výpravy za poznáním, takový skutečnější. "Schovky" (schovávanou) do všech zákoutí baráku a jeho okolí, jsme brali jako samozřejmost. Výpravy na všechna pole v našem okolí, která skýtala nějakou zajímavou krmi, jako třeba hrášek, jahody, o tom všem, jsme měli zprávy snad jako první. Třešně na kopci "Křižák", ty už jsem ve svém vzpomínání taky už nejednou zmiňovala. Sjíždění na neckách, závody v běhu ke trati dřív, než přijede vlak, to bylo na denním pořádku.

Ovšem hromadné výpravy k "Vébrovi", do sběrných surovin, to bylo něco! Tehdy sice bylo toto zajímavé prostranství obehnáno plotem, ale tak chatrným, že se plot na mnoha místech prohýbal, nebo dokonce hroutil. A toho jsme právě využili! Jedna část děcek nenápadně hlídala okolí, druhá zahájila průzkum. Bylo věru co prohlížet! Od skleněných kuliček, po jisté nezbytné věci, které jsme nutně potřebovali naložit na kárku a s velkou opatrnosti a hlavně tajností dovést do útrob baráku číslo osmadvacet.

Vše bylo tak tajné, ale jen do té doby, než to objevili naši rodiče. Zbytečná "hebla", jak nazývali naše poklady, pak opět naložili a odvezli zpět. Výjimkou byla naše maminka. Ta vše pečlivě a s uvážením prohlédla a pak vyřazovala. Dodnes můj starší syn vzpomíná, jak moc se mu s babičkou líbily výpravy za poklady.

"Mami, úplně vidím babičku, jak se zatajeným dechem a s jiskrou v oku přehazuje ty hromady věcí a nakonec z nich vydolovala úplně super kamínka a pro mě tříkolku! " Obojí pak posloužilo dlouhá léta.

Vébr dodnes stojí na svém místě, ovšem má už jiný název, bezpečný plot, vrátnici, počítač. Kdykoliv tam odvážíme nepotřebný železný šrot, vždycky mám velikánskou chuť, nenápadně sáhnout do některé z krabic, jestli tam třeba nenajdu ty krásné, skleněné kuličky z dětství.

Autor: Jitka Štanclová | pondělí 31.7.2017 21:21 | karma článku: 21.26 | přečteno: 715x

Další články blogera

Jitka Štanclová

Výjimečný den

Jsou dny, které se vám zapíší do paměti a ponecháte si je tam uchované na celý život. Tak to cítím i já.

18.11.2017 v 10:42 | Karma článku: 18.35 | Přečteno: 305 | Diskuse

Jitka Štanclová

To prostě nevymyslíš.

Ano, nevymyslíš. To musíš buďto zažít, nebo odposlechnout. Kdekoliv, od kohokoliv. Pak je krůček k tomu, předat to dál.

15.11.2017 v 12:43 | Karma článku: 24.61 | Přečteno: 855 | Diskuse

Jitka Štanclová

Ženská, co děláte s tím psem?!

Někomu prostě nevysvětlíte, že jsou na světě různí psi, protože to jednoduše nestihnete. Jako známá v tomto příběhu.

11.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 25.06 | Přečteno: 942 | Diskuse

Jitka Štanclová

Jasná volba, no tak budu bez másla!

Co to vidím? Od čtvrtka akce máslo za lákavý peníz! Stačila jen představa, jak to asi bude na místě vypadat a volba byla hned jasná. Jdeme radši do lesa!

9.11.2017 v 13:34 | Karma článku: 23.76 | Přečteno: 649 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Krysa v mé ložnici

Zachraňuju. Každou chvíli někoho. Už od mala. Nevím, jak je to možné, ale potřebný mé péče se vždy objeví u mne, kdyby kolem stálo sto dalších lidí, potenciálních zachránců. A kdyby ne, najdu si ho sama. Možná je to nemoc?

18.11.2017 v 12:19 | Karma článku: 17.51 | Přečteno: 392 | Diskuse

Alena Suchopárová

A už jsme v hrsti Ďáblova oka.

Před lety do našeho domu uhodil blesk. Vyprávění o tom, jak jsme pojišťovně dokazovali, že udeřil do osmi předmětů najednou, je možná také dobrá historka pro blog, ale dnes to bude o něčem jiném.

17.11.2017 v 21:21 | Karma článku: 19.58 | Přečteno: 715 | Diskuse

Veronika Horáčková

Týden 45: 23 hodin ve Wroclawi

Minulý týden jsem se svým drahým podnikla dvoudenní výlet do polské Wroclawi. Musela jsem přitom překonat fobii z cestování autobusem a absolvovat pětihodinovou cestu tam a zase zpět.

17.11.2017 v 20:54 | Karma článku: 8.24 | Přečteno: 311 | Diskuse

Radka Svobodová

Patříte mezi rodinné outsidery?

Někteří z nás moc dobře znají ten pocit, jaké to je, být outsiderem. Existuje mnoho lidí s osudem ošklivého káčátka, které bylo vyhoštěncem ve vlastní rodině jen proto, že ve skutečnosti bylo labutí.

17.11.2017 v 13:16 | Karma článku: 14.83 | Přečteno: 511 | Diskuse

Iva Votočková

Já mám svaly, Ty máš čáry

Ona: "Běž se postavit někam dál ode mě, třeba na druhou stranu sálu. Nemůžu se na Tebe dívat!" Já: "Proč?" Ona: "Mám depresi z Tvých svalů."

16.11.2017 v 14:19 | Karma článku: 11.03 | Přečteno: 500 | Diskuse
Počet článků 398 Celková karma 22.95 Průměrná čtenost 855
Jsem obyčejná ženská, která chce svým psaním potěšit, naladit a někdy i rozesmát.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.