Tak a pěkně zase do školy, děcka rozjívený!

3. 01. 2019 18:00:38
Těšívali se rodičové po dlouhých vánočních prázdninách tenkrát i teď. Ale nastala změna. "Hurá, máme uhelný prázdniny!" Přestože nebyl tehdy internet, ta zpráva se rozkřikla rychlostí blesku. A my, děcka jsme jásaly.

To bylo radosti! Komu by se taky chtělo z tepla ještě vánočního, šlapat do školy a navíc učit se. Doznívaly v nás příběhy, od každého jednotlivce jiné, přesto nezapomenutelné. S dárkama jsme se nijak nevychloubali, všichni v baráku jsme na tom byli tak nějak nastejno, a nám doma stačilo, že jsme zas byli o Vánocích všichni pohromadě. Devět u jednoho stolu.

A ty úžasný zimy! Zrovna napadlo tolik sněhu, že já, nejmenší, prťavá, do těch závějí zapadla až po pás. Ale to vůbec nevadilo. V galoších mě hřály papuče, tepláky dole na gumu to jistily a pokud nebyl sníh příliš mokrý, stačilo se oklepat a honička mohla začít znova. V nejhorším případě jsem vysvlíkla zmrzlé punčocháče, pomocí židle se nahnula nad rozpálená kamna a pověsila je na šňůru. Kuličky sněhu padaly na rozpálenou plotnu a hlučně prskaly. Tak se narychlo sušívalo prádlo. A alou zase ven! Musíme těch uhelných prázdnin využít do posledního dne. Nezapomenu, když se ozvalo opět z pavlače, odkud sousedka Maruna podávala nejnovější zprávy.

"Děcka, oni ty "uheláky" prodloužili!" A byla radost nanovo. Sněhu přibývalo, mráz štípal do tváří (nikdy potom jsem to nezažila), ale sáňky byly permanentně v provozu, oči nám svítily jak baterky a já v té euforii si dokonce sundala čepici. Moje černé kudrnaté vlasy vlály, úsměv od ucha k uchu, jedno ucho zmrzlejší než druhé, ale byla jsem přešťastná. Občas jsem si lízla sněhu, byl přece tak krásně běloskvoucí, nebo jsem si zaběhla do prádelky napít ledové vody. Kdo by se zdržoval běžet nahoru po schodech domů.

"Ty jsi teda uřícená", hubovala maminka a její teplá náruč mě zahřála ještě víc. A přišlo to, co se dalo čekat. Angína jak Brno, mě vyřadila ze zimních radovánek. Prachová peřina mi najednou připadala ledová, nu pěkně to se mnou zacloumalo. Horečka a příšerná bolest v krku mě celou ovládala.

Ale maminčiny bylinky, a zvláště pak hřejivé slovo i objetí, vykonalo pravé divy. To už jsem byla zase hrdinka a děcka z baráku se u mě střídaly na návštěvě, nejvíc mi utkvělo v paměti, když mi sousedovic Maruš donesla plné kapsy fondánových střapců. Ukryla jsem si je (pro jistotu) pod polštář a po malých dávkách je pak cumlala. Panečku, to byla dobrota! Prodloužené uheláky jsem sice proležela, ale nic mi nebránilo, abych neklečela u okna a sledovala tu naši bandu z baráku, jak si na tom sněhu vedou.

Dnes konečně napadl i u nás. Tolik jsem se letos na něj těšila, obula si sněhule, šlapala v závějích a trošku nafotila i pro vás. To bílé nadělení mi vždycky připomene vánoční čas mého dětství.

(foto já)

Autor: Jitka Štanclová | čtvrtek 3.1.2019 18:00 | karma článku: 29.66 | přečteno: 864x

Další články blogera

Jitka Štanclová

Jak kraluje paní Zima

Tak jakpak je dnes u vás doma? Bruslíte, sáňkujete, nebo vyhlížíte jaro? Paní Zima to totiž dělá všelijak.

18.1.2019 v 13:31 | Karma článku: 16.41 | Přečteno: 245 | Diskuse

Jitka Štanclová

Stáří, aneb když nahlédnu do vzpomínek, synku

Našel bys věci, na které jsi skoro zapomněl.Tak jako nedávno já. Otevřu starou knihu a z ní vypadne list. Pohled na téma stáří. Jeden z mnoha Tvých výtisků, úvah, kterými jsi mě obdaroval....

15.1.2019 v 15:51 | Karma článku: 23.11 | Přečteno: 583 | Diskuse

Jitka Štanclová

Nejvěrnější přítel

Bylo to na Štěpána, zrovna jsem otevírala okno v kuchyni, když jsem ho spatřila. Ačkoliv na něm byla léta už znát, prošel pod našimi okny, jako by nic.

8.1.2019 v 19:57 | Karma článku: 30.26 | Přečteno: 882 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Bohunka Jakubcová

Bezhlavě jsem se naštvala, protože souložil s jinou. Stýská se mi.

Klidně si souloží s cizí ženskou. Copak o to ani nejde, ale mít s ní dítě? Jak si to mohl dovolit? A lhal.

24.1.2019 v 6:00 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 1345 | Diskuse

Marika Moserová

O perfektním, ač nevábně vonícím dni

Jak ve své písni zpívá Lou Reed, prožili jsme prostě perfektní, obyčejný den. I když možná trochu zaváněl.

23.1.2019 v 20:32 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 210 | Diskuse

Anna Bartošová

1. stupínek k sebelásce = JÁ NA 1. MÍSTĚ

Milá ženo, vítej u 1. stupínku k sebelásce s názvem: JÁ NA 1. MÍSTĚ Na začátek malé zamyšlení: když si přečteš – „JÁ na 1. místě“ jaké pocity to v Tobě vyvolává, jak se u toho cítíš?

23.1.2019 v 14:09 | Karma článku: 5.93 | Přečteno: 211 |

Jana Kozubíková

kOmický blog XXXXXXXIII.

Nejstarší potomek odjel na školní lyžařský výcvik. Doma ho nahradil babiččin pes a dceřina kamarádka.

23.1.2019 v 7:12 | Karma článku: 8.91 | Přečteno: 212 | Diskuse

Anna Bartošová

Hojnost

Když se objeví kdekoliv příspěvek na téma hojnost, vzbuzuje velký zájem. Ve většině případů je hojnost chápána jako finanční hojnost, čili dostatek peněz. A je to zcela pochopitelné. Nebudeme si nic namlouvat.

22.1.2019 v 22:48 | Karma článku: 5.90 | Přečteno: 144 |
Počet článků 478 Celková karma 24.59 Průměrná čtenost 852
Jsem obyčejná ženská, která chce svým psaním potěšit, naladit a někdy i rozesmát.

Najdete na iDNES.cz