Utápíte se ve vánočním stresu? Dejte se do malování bytu!
Přesně takový stav je totiž u nás. Před měsícem mi muž ukázal na netu fota pohovky, kterou vybral.
"K tomu by to chtělo konečně i novou skříň", podotkl a hned vybral. Líbila se i mně a tak odklikl ještě menší stěnu.
"Tak a je to", uvolněně prohlásil. Snad i z radosti, že se mu tak rychle zdařil internetový nákup. Byla jsem překvapená tou rychlostí. O novém nábytku jsem snila už léta, ale dosud marně. Ale co teď? Nákup uskutečněn rychle, ale to pokračování jistě nebude žádná hitparáda. A taky že nebyla. Už ta naše prostorná stěna "bývalka" ! Chtě nechtě jsme vynášeli veškeré věci, ukryté po téměř čtyř desítek let.
"Co já s tím sklem budu dělat, kam to všecko dám?" hořekovala jsem. Nad každou soupravou sklenic jsem si vybavila vzpomínky na člověka, který nám ji daroval, nad malovanými hrníčky a talířky od maminky mi ukápla slza. Skleněné vzpomínky přece jen nedokážu vyhodit. Dala jsem se proto do pořádné čístky kuchyně a světe div se, to nejcennější se tam vešlo. A tak prázdné skříňky putovaly pomalu z bytu jedna po druhé.
A začalo malování. Bez toho to nešlo. Vždycky to byla moje oblíbená činnost, sice jsem jaksi zapomněla, že už uběhla desítka let, ale nebylo vyhnutí.
"Udělej mi čepici z novin," požádala jsem manžela. Pak jsme společnými silami zavzpomínali, jak se vlastně čepice skládá. Tehdy sice byly větší noviny, ale i nyní se povedlo.
"Děvenko, zapomeň na zvýšený tlak, i to zpropadené koleno a hlavně nemysli na kraviny". Poslechla jsem svůj vnitřní hlas a raději si k malování pustila hudbu. Žádnej šlágr, pěkně Pokáče, který mě pobaví svými texty, Pekaře i Nohavicu....A hlásím, že je vymalováno. Byla to sice fuška, na horní příčku štaflí vystoupal raději manžel. Při malování stropu mě to sice párkrát ostříkalo, ale vše se dá smýt.
"A kdy dovezou ten ostatní nový nábytek?" ptám se manžela, když dorazila první várka-pohovka.
"No, víš, oni píšou, že to trvá čtyři týdny", přiznal se kajícně. Trochu jsem se zapotila při představě, že o Vánocích budeme sedět sice na nové pohovce, novém koberci, ale jinak v prázdném pokoji. Ale nic se nejí tak horké, jak to vypadá. Vzpomněla jsem si na švagra, který tři dny před Vánocemi zvedl tlak mé sestře. Tradičně se objevil ve dveřích se štaflemi a ona už věděla, že je zle. Šlo se malovat. Takže já jsem na tom vlastně dobře. Nám právě zbývá dlouhých deset dní!!! Nábytek sice ještě nedovezli, ale jak říkám v úvodu. Stres z Vánoc není na místě, není nad to pustit se do malování, zahýbe to totiž s celým vaším bytem a není čas myslet na blbosti. Vyčistí vám to nejen peněženku, ale i hlavu.
Čepice jsou přichystané i pro vnoučky. Co se v mládí naučíš....
Tak a jdu na to!
Krásné adventní dny, Vám všem
(fota i malba jsou moje :-)
Jitka Štanclová
Babičko, já do té školy nepůjdu!
Prohlásil můj vnuk Honzík poté, co jsem mu připomněla, že brzy nastane den, kdy půjde k zápisu do první třídy. "Vždyť já nic neumím!"
Jitka Štanclová
Smích jak rozsypané korálky
Co je štěstí? Já vím, že leckdo si vzpomene na známý úryvek z filmu, že "muška jenom zlatá!" Ale každý to má jinak a po svém. Každopádně jedno je jisté, že zítra 20.3. se slaví Světový den štěstí.
Jitka Štanclová
Paměť já mám jako slon, paní doktorko!
"Paní Štanclová, výsledky preventivky jsou dobrý, sestřička vám ještě udělá malý testík, jak jste na tom s pamětí", ukončila prohlídku moje milá ošetřující.
Jitka Štanclová
Pračka jako Titanik
Technika je technika a občas selže, jako všechno na světě. I já se o tom přesvědčila, proto se už nikdy nestane, že ji nechám bez dozoru.
Jitka Štanclová
Byla jsem jen obyčejná kuchařka, uklízečka.
Tak co, holky seniorky. Půjdem jim v tom školství nějak helfnout, co říkáte? Jaká by to byla škola bez nás všech kuchařek, školníků a uklízeček?
Jitka Štanclová
Tak se odnaučuje kouřit!
"Víš kolik teď stojí cigára?" vyhrkl na mě bratránek do telefonu. Přesně nevím, ale těší mě, že my, jsme si tento nešvar "odhulili" maximálně za osm korun.
Jitka Štanclová
Jen babičky rozumí řeči svých vnoučat.
To se ví, že machruju, ale která babička ne, když během pěti let nashromáždí pět vnoučat. Sice to není až tak moje zásluha, ale chlubit se s tím můžu.
Jitka Štanclová
Řidič, ten tvrdej chleba má
aneb...Tak nám zase podražilo jízdný, Boženko! Leckdo láteří, někdo si ani nevšimne, protože busem nebo vlakem jel už hooodně dávno.
Jitka Štanclová
A nemám se rovnou svléknout, paní pokladní?
"Babičko, jedeme na nákup, těšíš se?" Těším, Evičko, ale mám trošku obavu, blíží se totiž Vánoce a o tom vím své. To jsem si raději nechala pro sebe.
Jitka Štanclová
"Stydím se za své tělo, tak raději nechodím k lékaři
...nechci, aby někdo viděl to, co mám dole", říká Jolana. Tak tenhle titulek nešlo přehlédnout! Ale ouha.
Jitka Štanclová
Nejvíc hub najdu, když si čupnu.
To počasí si dělá co chce! Slyším ze všech stran a sama pro sebe si říkám. Jen ať dělá. Protože u nás teprve začíná ta pravá houbařská sezóna. A mě všechno přestává bolet.
Jitka Štanclová
Prostě pohodička
To je to, co nám chybí. Takové ohlédnutí za létem a vědomí, že u nás je přece tak krásně! A proto děkuji za každý nový den.
Jitka Štanclová
Tak s tebou rozhodně spát nebudu!
Mnozí se diví, jak si můžu ve svým věku vybírat, ale já vím své! Jasně jsi mi dal najevo, že mi neskočíš na špek, přiznávám, to byla teprve potupa!
Jitka Štanclová
Vše je jednou poprvé
Sedí zkroušeně vedle sebe a oba naříkají z jiného důvodu. Jednomu právě dorůstají nové zoubky, tomu druhému ten první právě vypadl. A teď babičko utěšuj a raď.
Jitka Štanclová
Děcka, půjdem k zubařovi!
Rozléhalo se chodbou naší základky Na křižovatce v MT. Psala se sedmdesátá léta, kdy byla povinná zubní prohlídka. Mnoha dětem zatrnulo, už jen slovo zubař, v mnohých vyvolalo paniku a strach.
Jitka Štanclová
Leváci, dnes máme svůj den, slavme!
A nejen Den leváků, ale i Den šicích strojů, jak hlásá titulek v novinách. A protože se týká i mě, musím zavzpomínat.
Jitka Štanclová
Když tě opíchám od hlavy, může být z toho problém nemalý
Název sice trošku zavádějící, ale nebojím se toho, jako ženská téměř za horizontem, si to snad můžu dovolit!
Jitka Štanclová
Chceš chodit do školky? Tak musíš mít odřený kolena!
Já je neměla, byla jsem na sebe až moc opatrná. Proto teda má docházka do školky nebyla žádná hitparáda! Jsem ráda, že mí synové byli naprosto jiní a teď se ukáže, co na to vnoučata.
Jitka Štanclová
Nežer ty srstky, budeš mít chlupatý prsa!
Čas prázdnin, kdo by si ho nepřál. První měsíc už skoro u konce a ještě zbývá fůra času i na vzpomínání. Opět v mé rodné Moravské Třebové.
Jitka Štanclová
Děcka, jdeme na potok!
Tímto povelem začaly prázdniny. Potok, byla a stále je říčka Třebůvka, která protéká mým rodným městem Moravskou Třebovou. Co ta skrývala tajemství!
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 655
- Celková karma 27,47
- Průměrná čtenost 890x