Jsem prostě ujetá!

A jsem přesvědčená, že každý, sice trošku jinak, ale přece. Já třeba na cukr, ale ne ledajaký, jen ten "podbřízkový".

Mí známí a přátelé mi rozumějí. Mám tuhle ujetost už hezkých pár let. Porcovaný cukr mě přímo přitahuje.

Posedět v cukrárně, kavárně a čekat, až mi přinesou podnos s vonící kávou spolu s úhlednými balíčky cukříku, je pro mne blaho. A když vedle mne sedí někdo, kdo nesladí, tím lépe. Nejlépe s rodinou, ta většinou nesladí a jak už jsem vzpomněla, rozumí mi. S úsměvem, avšak někdy trochu nenápadně, mi přistrčí svou dávku.

Ale ne vždy tomu tak je. Naposledy včera, jsme měli menší rodinnou společnost s příbuznými. Upřeně jsem se zadívala přes stůl k protější dávce kávy mého bratrance. Cukřík zůstal nedotčen. Měla jsem co dělat, aby má ruka šmátralka pro něho nesáhla, ale včas jsem ji zadržela a raději se ho zeptala.

"Ty nesladíš, Mirku?" Hned pochopil, asi z mého výrazu a se smíchem pronesl.

"Já ne, ale manželka je sbírá. Taky máš tu úchylku, jak vidím." Čímž mě sice překvapil, že v tom nejsem sama, ale zároveň nepotěšil.

Rozumí mi však i někteří blogeři, se kterými jsem měla to potěšení se setkat. A ne jednou. Už vím, kdo sladí, kdo ne a cukřík si raději urve od pusy a daruje mi ho. To je vidět, jak moc hodné přátele mám!

Ale musím se hlídat. Když mi přinesou cukr jako takový, pěkně na tácku, není co řešit. Ale ouha třeba ve velkých supermarketech. Když jsem viděla zásobník plný tohoto zbožíčka a pán vedle mne se naklonil a špitl mi "Vemte si kolik chcete", musela jsem se ovládat. Asi taky nějakej chmaták.

To víš, že jo, myslela jsem si, všude plno kamer a budu v televizi dřív, než přijedu domů! Úchylná baba z dědiny, poznáte ji někdo? Cpe si horem dolem cukr, jako o život!

To já si raději počkám. Ona se zase naskytne příležitost. Zase poleví mrazy, vykoukne sluníčko, zajedu do Prahy na setkání a kabelka se naplní.

A až bude toho sluníčka víc, vše se zazelená, i ty naše břízky, pod kterými chutná káva nejlíp. Posedíme s milými hosty, přáteli, kteří se tutově zeptají.

"Tak co, kolik ti toho přibylo?" A já pyšně sáhnu do zásob a předvedu balení všeho druhu mého "podbřízkového" cukru. Už se těším!