Někdo má nebezpečná přání.

No, mě bys na dršťkovou fakt neutáhla!

Nojo, ta tvoje zelenina, já zapomněla

Já jí tuhle navařila kotel. Měli v masně nachystané pytlíky a buď celý, nebo nic. Tak jsem to vzala, ale protože na chatě nemám tak velký hrnec, tak jsem vařila ve dvou. Část jsem nalila do zavíracího kyblíku a odvezla domů, nakrabičkovala, strčila do mrazáku a když je nouze, vytahuji a ládujem se.

Anežko, úplně to vidím, i cítímzdravím

Mne na dršťkovou polévku nikdo nenaláká. Mám k ní odpor od školních let, kdy mě učitel na školním výletě v Bratislavě násilím donutil, abych ji dojedla. Stál u mne tak dlouho, až byl prázdný talíř. Ty dršťky se mi od té doby protiví. Gulášovku mám ale ráda - a ráda ji také vařím. Díky, Jitko, za připomínku.

Mirko, já díky za přečtení, měj pěkný víkend

Dršťkovou já taky můžu, ne tu šizenou ale poctivě hustou, ve který stojí lžíce. A taky mám tuhle pochoutku spojenou z cestováním, doma ji totiž prakticky nedělám - musela bych si ji sníst sama. Jo tyhle krásný asociace...

Měj se fajn, já dnes opět vyrážím na cesty. Snad někde natrefím na tu dršťkovou.

Těším se, až se potom ozveš

Jasně.....je to náš národní poklad. Nikde jinde ve světě ji nedělají. A ten Váš článek mi podráždil chutě...

Ochutnejte,v Chorvatsku,"tripice".

miluju držťkovku

Kousek od nádraží v Kolíně je řeznictví a tam ji umí božsky

Tak ať žije Kolín!

Dršťková polívka je jeden ze základních pilířů české (moravské) svébytnosti. Ještě bych doplnil tvarůžky, opékané špekáčky, anebo třeba utopence. Ve světě abys pohledal. Skotové mají tuším Hagis, což by mi asi taky chutnalo.

Jedna příhoda s mým synem - 17 let:

"Hele, tady maj dršťkovku, pojď, zajdem.", "A co to je?", "To ti bude chutnat, to je klasika.", Chutná mu, a při jídle se ptá., "Tati, a z čeho se vyrábí ty dršťky?", "Neřeš to a jez.", "No né, vážně, z čeho jsou?", "To ti řeknu potom, jez.", "Tak mi to řekni teď!", "Ach jo..."

A řeknul. Vidím, kluk nenápadně odděluje dršťky na okraj talíře.

"Ty je nebudeš?"

"Ne, vem si je.", Vezmu.

"A ten Zbytek?"

"Tati, můžeš to dojest, já jsem plnej."

"Tak jo. Já jsem ti říkal neptej se."

Kluk není žádná fajnovka, jen správná informace v nesprávnou dobu.

zkuste někdy Madridské dršťky, luxusní delikatesa... sám jsem jednu z jejích vychytávek začal používat i u naší dršťkové, a to , že vařím vepřové nožičky a jejich vývar i maso použiju, luxus... a měl super ohlas u hostů .

Jitko, ačkoliv držkťovou nejím, tak se mi úplně vybavil ten (co si budeme povídat, dost příšerný) bufet na přerovském nádraží.

Něco jsme se tudy najezdili....

No jéje...přerovské nádraží, hlad a žízeň. Hrozný cestování. Jani, jen se obávám, že se to vrací. Nemyslím ten hlad, jen to cestování je opět komplikovanější, autobusové spoje zrušili, co se jen dalo.

je čtrvrt na jedenáct večer a mám strašnou chuť otevřít okno a zvolat do světa: já chci drškovou!

Zdeňku, tak pojďme spolu, teď hned...otevírám okno a křičím z plna hrdla..Já chci dršťkovou !!!!!!!!!!!

Jíťo, tak dršťkovou umím taky "bez vyžádání":-))))))

A tu polévku tedy už nedělám, protože jeden řetězec prodává fakt dobrou ve skle. A je to. A nebo je dobrá i z hlívy:-)))

Pěkně sis zavzpomínala!:-))

Maruško, máš pravdu, jako vždycky!