Dnes už se okolo toho nedělají caviky, nebo cavyky? Myslím tedy já. Proč se toho břemena tak snadno dnešní děvčátka zbavují? Asi proto, že si uvědomují, že život je krátky. Jitko díky za nahlédnutí do duše mladých dívek

Jitu, to je pěknýýý! Nádherně jsi vystihla atmosféru těchto rozhovorů, manipulací a osobních proher. A přesto bych se, kdyby to jen trochu šlo, do těch let vrátila i s tím vším dospívajícím trápením.

Zdeni, já klidně taky,aspoň na chvíli

Hezky se na tu dobu vzpomíná, ale děvčata mají bujnější fantasii, ty se snažily už od prvního ročníku učení hochy k něčemu vyprovokovat. Ale v době nástupu do prvního ročníku byli kluci skoro všichni prťaví, během učení se vytáhly a dorostli až na vojně ... Takže i takhle to bylo i s jejich odvahou ...

to takhle potká jedna strana mince druhou a povídá...

Snaha vyrovnat se vrstevníkům je někdy cesta do pekel.

pěkné.

Smutné, ale ze života. Jeno se usmívám když si vzpomenu na doby studia. Co se týkalo těchto choulostivých věcí lhaly jsme až se nám od huby prášilo, abychom byly in. Čekat na toho pravého se vyplatilo.

Je vidět, že v tom máš jasno

Hodně smutné a hodně k zamyšlení...

Míšo, děkuji za přečtení

lamač srdcí, pijak...jak žil tak umřel...hmmm

Tak nějak