Časy se změnily

Ahoj Jitko. V šedesátých létech v telce běžel sovětský film "Tichý Don". Táta měl sovětský filmy rád a tak nás nechal koukat. Když se ale v jedné scéně jeden kozák začal hodně mazlit s jednou kozačkou, striktně otec zavelel "spát!!". Než jsme my děti usnuly, povídá mi šišlající bráška, "vidělš to, vole, von jí šahal na čečky". Jasně, dnes je to úplně jiná liga, ale věřím, že to současný potěr přežije, úplně stejně jako tehdy my.

No, kdyby otec tušil, že nějaký hvězdičkový filmy se zdaleka nevyrovnaly našim hrám "na doktory", to by se teprv divil Zdeňku, zdravím a děkuji za čtení

Televize, hříšný přístroj. Moje teta stála kousek od ní a jak se dva mladí chtěli políbit, skočila před obrazovku, rozpažila a "clonila". Její dcera neviděla líbání, ani mazlení, tak to vyzkoušela s kamarádem a teta pak zplnoletila dceru a chystala svatbu. Tatínek to s vámi, holky, myslel dobře.

Úplně si to dokážu představit!

Babička s dědou mě občas koukat na film s hvězdičkou nechávali. A někdy to bylo i ke škodě, protože jsem pak mívala divoké a ošklivé sny.

Karma, Jitko.

Zakázaný ovoce chutná nejlíp, asi proto jsme tak toužili to vidět a pak měli divoký sny leda z té hvězdičky

Jo v sedmdesátkách a osmdesátkách byla televize hlavní zdroj domácí zábavy. Dnešní mládež na telku moc nekouká, stahují si filmy a zahraniční seriály z internetu. Ani já nemám přehled, co zrovna běží v té bedně. Stíhám s bídou kus zpráv a tu a tam nějaký film. Ale tuším že to, kvůli čemu byla u filmu kdysi hvězdička, už dávno znají i malé děti.

Pavlo, někdy mám problém najít kloudný film z tolika programů, tak se raději uchýlím ke knize, ta nezklame

Ještě v osmdesátých letech byla televize takovým pojítkem. Všichni jsme se u ní sešli, natěšení na další díl seriálu nebo Bakalářů. V práci se pak utužoval kolektiv tlacháním o tom, jak to s tím Arnoštem a Inou dopadne. Dneska je jeden u jednoho počítače, druhý u jiného v jiné místnosti žvaní na sociálních sítích, zatímco vlastní sociální síť je děravá jako ementál. Bylo fajn a zákaz hvězdičkových pořadů mi nevadil - na intimnosti jsem se koukala raději bez přítomnosti rodičů!

Naprosto s vámi souhlasím a díky za příspěvek

Prozival jsem to same a asi i u stajnych filmu jako Ty, Jitko

Žádná velká hambárna to nebyla, že?

a pak byly ještě pořady, které nastavovaly zrcadlo

Krásná vzpomínka, na to byl mistr můj mladší bráška ten se tak dlouho převlékal do pyžama, a na něj rodiče zapomněli. Někdy viděl až půlku filmu ...

I tohle patřilo k našim fíglům, nebo aspoň nakukovat v pootevřených dveřích

měla jsem stejný fígle, ale kvůli mamince. Táta mi dovolil všechno