Jsme hrdinky a zároveň vyplašené. Sestřička, která pracovala dlouho v porodnici u novorozeňátek se přiznala, že když přijela se svým vlastním dítkem z porodnice domů, musela povolat svoji maminku na pomoc. Bála se to své mrně vykoupat, přestože v práci jich koupávala každý den spousty.

No jéje. A co myslíš já? Mně asistovala taky maminka, bála jsem se na ně sáhnout. Tehdy všechno dělaly sestřičky, rozbaleného z peřinky jsem ho viděla až doma

Jitko, poslušně hlásím, že mám Modrou knížku a rodil jsem dvakrát. Žena teda s tím porodem taky trochu pomáhala.

a třeba ještě není konec!

Pobavilo, spomenula som si tiež na svoje dva pôrody, ktoré boli Ok. Ale rôzne výkriky spolurodičiek, si pamätám. Napríklad: Dajte to zo mňa von! Sestrička: Teraz nemôžete rodiť, doktor je na obede! Mužova sestra rodila a bol pri nej aj jej manžel. Sestrička sa ho opýtala, či si nechce sadnúť na stoličku, ak by mu prišlo zle... Švagor (zverolekár) na to pohotovo odpovedal, že on už odrodil toľko kráv, že mu to už nič nerobí

parádní!

Jo to byly časy. Porod není žádná sranda, ale odměna sladká. Nejkrásnější okamžik, držet svoje miminko v náručí

Danko, přesně jsi to vystihla. Tahle radost trvá a bude trvat na věky.

Už je jiná doba, Jitko, chlapi dneska místo na vojnu chodí k porodům

A to je jenom dobře, však kolik jich při tom odpadne