Nejlepší hračky jsou ze sklepa, nebo půdy. Také jsme se vyřádili při výrobě domečku pro panenky a garáží pro autíčka

Jiti, tak dneska tabule na psaní a malování (Ikea), křídy, fixy. papír...a budeme doufat, že kreativní vášeň nepřeskočí z tabule na zdi :-) (jako se to stalo její mámě).

Tak nám se o tabulích na psaní mohlo jen zdát. Já k tomu používala stůl na nádobí, měl fajn sedřenou hnědou desku, po té křída krásně "tvořila". Hrála jsem si na pí učitelku a psala důležitě jako na tabuli. Žáčci byli plyšáci.zeď by u nás neprošla ani omylem

Něco na přitulení se v postýlce, poroste to s nimi a budou to jejich mazlíčci. Všechno ostatní se brzy omrzí. (uřvané a blikající věci často děti brzy vymění za obyčejné věci z domácnosti)

Jituš, na tom je jaxi paradoxní, že ty načinčané, drahé hračky, snadno trumfnou poklice s vařečkama, apod. domácí náčiní Aspoň tak to znám skoro u všech dětiček.

Myslím si, že kuchyň přijde na řadu jako první

A víš co? U nás se padá z jahody, když náznak. Z višně se padá bez bližšího určení :-)

U nás se padá z jakéhokoliv plodu

Šedý myšák a růžová kočička, stáří okolo třiceti let. Dcery je mají stále schované.

To je dobře!

Tak Jituš, to je tutovka Urvané oko musí být

Musí, kromě jiných šrámů

Na každoroční předvánoční povinný nákup v Dráčikovi se vždycky musím předem naladit nějakým promile v krvi, abych přežil tu záplavu růžových a modroučkých kýčů. Během roku využíváme e-shopy, případně se zrovna něco vyskytne v Lidlu, ale jednou do roka se tomu prostě nemám šanci vyhnout.

Právě z toho mám obavy, jsme velká rodina, tak aby pak hračky neobývaly většinu prostoru

U nás jsme zůstali "nositeli tradic". Tak kostky, leporela... Stavíme komíny :-)

Tak tohle si ještě pamatuju docela živě a už se na to těším!

"Neopouštěj staré věci pro nové", je známá a pravdivá písnička. Je to už nějakej čas, co moje dcera táhne u nás pytel s něčím po schodišti nahoru. Na moje mračení jsem dostal vysvětlení, že už se jim ty hračky nikam nevejdou a že my máme na půdě místa dost.

No a dnes to tahají naše cácorky zase z půdy na světlo. Jasně že mají tablety i mobily. "Posral by se z toho papež", jak říkávala moje babi. Ventilátor počítače v pracovně hučí na celej dům, u něj se totiž zase tancuje. Ale staré hračky z půdy vytahají během týdne skoro všechny. Já se už nemračím nejen proto, že to pak uklízí manželka, ale že mě to příjemně někam vrací. Je to klasika a jak je vidět, ta nestárne. Jen ti chci poradit, potřebuje to trpělivost a k ní ti držím, než ti dám palec nahoru, palce.

Zdeňku, děkuju za cenné rady a Tvého palce si moc vážím