Ano, rozšklebené špekáčky to je věc

Naprosto bez diskuze, souhlas!

Dneska jdeme k sousedům na opékané přeštické buřty, dám si pozor, čím budou fajrovat. Pro jistotu bereme sebou calvados z našich jablek.

Ludmilo, rozhodně to kontroluj. Určitě to bude fajn včetně calvadosu

Buřty na vohýnku a na podzim brambory z popela jsou chutě který nestárnou. Na Tvoje řádky jsem kejvnul, špekáčky z fotky mě ženou hledat do ledničky.

Zdeňku, jsem ráda, že jsem inspirovalapřeji pohodový víkend

Škoda, že to Vaše povídání není v "5D", to jako, že bych mohl ochutnat ty špekáčky.

Pavle, myslím, že i na to jednou dojde, zatím si musíme vystačit s představivostí

Ano, Jitu, není nad dobré špekáčky a dříví na oheň z našich luhů a hájů!

Kdepak, téhle lahůdce jen tak někdo neodolá, i když se výživoví specialisti můžu přetrhnout, aby jí pomluvili

A možná potají baští špekáčky jako o životMaruš, pěkný víkend přeji

Očouzený buřt, to je lahůdka, vždycky v létě si ho taky dopřeju. A takové ty nezdravé připáleniny na špičkách, po těch jsem jako divá (ani to nemusí být Taiwan) Potom si na buřty celý rok ani nevzdychnu, až když se zase blíží venkovní sedánková sezóna. Ostatní grilují, já musím začínat buřtem

Jano, máme to stejně Přeji pěkný den.

Jo, nehořící klacíčky byly folklórem všech "přírodních" ohýnků. Donesené noviny padly vždycky dřív, než dřevo mělo šanci chytit. Ale Taiwan???

Ještě by se tam pár desek našlo

Kdysi jsem s Janou (mohlo jí být tak osm) taky chtěl opékat buřty po dešti, kdy bylo vše mokré. Nakonec posloužila smrková šiška rozlomená napůl, zabodnutá do země jako "hořák" a palivem byla naloupaná pryskyřice ze stromů. Sice trvalo trochu dýl, než se buřty opekly, ale zato chutnaly přímo čertovsky. Tuhle fintu mě naučil tatínek, když mi bylo asi tolik jako tehdy Janě

No vidíš, zase inspirace!

Sehnat dobrý špekáček je kumšt

Alžběto a hlavně dobré palivo!